– Druhý den ráno –
,,Odskočím si za Tsunade, jo? Musím ji podat hlášení, že zatím prášky snášíš dobře. Zvládneš to tu?“ zeptal se starostlivě Naruto svého nemocného týmového parťáka poté, co odnášel tác s prázdným nádobím od snídaně z jeho ložnice.
,,Jo, zvládnu, nemusíš se o mě bát,“ ušklíbnul se pobaveně Sasuke.
,,Já se nebojím! Ale Tsunade by mi to dala pěkně sežrat, kdyby se ti něco stalo!“ vyhrknul rozpačitě.
Vůbec o něj neměl strach! Byl snad dostatečně schopnej na to, aby to tu pár minut, maximálně tak hodinu, zvládnul sám, ne?
,,Ty… Naruto?“ zastavil ho Sasukeho hlas ve dveřích.
Otočil se. Nic neřekl. Čekal, co z něj vypadne. Pobídnul ho lehce zdviženým obočím.
Sasuke mírně zrudnul, zdálo se, že nějak znervózněl.
,,Ten… eh, včerejšek-„
,,Nech to být Sasuke, budeme dělat, že se to nestalo, jo?“ mrknul na něj blonďák a pousmál se, ,,Nebo to můžeme prostě přikládat vedlejším účinkům.“
,,Díky,“ kývnul na něj vděčně a úlevně si vydechnul.
***
,,Výborně, jsem ráda, že je Sasuke dobře snáší. Pokračuj teda v dávkování podle návodu,“ pokývala spokojeně hlavou Hokage.
,,Dobře, jen… mám jednu otázku… Může být Sasuke po tom přecitlivělý?“ zeptal se Naruto trochu nejistě.
I když ještě před několika minutami říkal svému parťákovi, že to, co se včera večer stalo, se vlastně vůbec nestalo, nemohl to dostat z mysli. Pořád to viděl před očima tak živě. Ten napnutý kus svalu schovaný pod látkou kraťasů. Nasucho polknul.
,,Jak myslíš jako přecitlivělý?“ zajímala se žena zvědavě.
,,Uhm, n-no jako… n-na dotek,“ upřesnil Naruto rudý až za ušima.
,,No, ano. Po prášcích, ale hlavě po té mastičce může být přecitlivělý a opravdu citlivý. Jak fyzicky, tak psychicky.“
,,Psychicky?“ zamrkal překvapeně.
,,Ano. Občas se ti může zdát, že jeho chování není takové, na jaké si byl zvyklý. Může se stát, že zareaguje přehnaně na věc, kterou by jinak přijal nebo řešil s klidem. Dá se to přirovnat k výkyvům nálad.“
,,Takže se bude chovat jako ženská?“ zachechtal se Naruto najednou naprosto uvolněně.
Tsunade se zamračila a Naruto okamžitě sklapnul. Pak se usmála.
,,Dá se to tak říct.“
,,Fajn, tak to bude zajímavý,“ promnul si blondýn dlaně a tiše se začal znovu pochechtávat.
***
,,Sasuke?! Jsem do-tady!“ už si chtěl nafackovat za to, že málem řekl slovo doma.
Copak s ním bydlí? No… teď ano, ale jenom přechodně, takže tak. Je spíš jako jeho momentální spolubydlící.
,,V obýváku!“ ozvalo se a hned potom se ozvalo zakašlání.
Naruto vletěl do obývacího pokoje jako velká voda.
,,Co tu sakra děláš?! Máš ležet krucinál!“ rozmáchnul se kolem sebe rukama, když uviděl, jak si ten pošahanej marod v pohodičce hoví v křesle.
Sasuke se na něj zvědavě zadíval. Odložil rozečtenou knihu na stolek.
,,Když mě je v posteli smutno,“ zamumlal posmutněle a vstal, ,,Nudím se tam.“
,Co to melu sakra?!‘ zděsil se v duchu.
,,V-vzal sis p-prášky?“ zeptal se zaraženě blondýnek.
,,Ano, mami, vzal jsem si prášky,“ protočil Sasuke očima.
,,Máš hlad?“ zeptal se ho.
,,Ani moc ne, ta snídaně mi zatím stačila.“
,,Fajn, měřil sis teplotu?“
,,Nemám teplotu,“ vzdychnul Sasuke.
,,T-Takže… c-co teď?“
Bylo kolem jedenácté hodiny.
,,Můžu si tu ještě chvíli číst? Slibuju, že po obědě zalezu zpátky do peřin.“
,Bože, proč se ho ptám, jestli něco můžu u sebe doma?!‘
,,Jo, klidně. Já půjdu něco uvařit.“
,,Můžu se dívat?“ vyhrkl Sasuke.
,Bez komentáře…‘
Naruto pozdvihl obočí.
,,Nechtěl sis tu teď číst?“
,,No… zajímá mě, jak vypadáš u vaření,“ ušklíbnul se Sasuke, ,,Nějak si tě u plotny nedokážu představit.“
,,Blbečku,“ procedil skrze zuby Naruto, ale usmál se a zmizel v kuchyni.
Sasuke ho následoval. Usadil se na židli a podepřel si rukou bradu.
Mezitím co Naruto skládal na kuchyňskou linku všechny suroviny a potřebné nádobí, povídali si. O všem možném i nemožném. Pomalu zjišťovali, že jim přítomnost toho druhého není tak nepříjemná, jak dříve předpokládali. Nehledě momentálně na to, že se každému z nich z toho druhého jednou postavil.
Sasuke se najednou zničehonic rozkašlal. Dostal úplný záchvat kašle.
Blonďák k němu pohotově přiskočil.
,,Jsi v pohodě? Nepotřebuješ něco? Mám tě praštit do zad? T-to ale asi nepomůže!“ panikařil.
Sasuke jenom zvedl dlaň na důkaz, že je všechno v pořádku. Dokašlal a uvolněně se nadechl.
,,Dobrý. Jsem v pohodě. Uděláš mi čaj, prosím?“
,,Jo, jasně, beze všeho.“
Naruto dal vařit v konvici vodu a dál pokračoval v přípravě oběda.
***
,,Sasuke, tobě není úplně nejlíp, co?“
Starostlivost z blondýnkova hlasu doslova čišel. Zkoumavě si prohlížel svého parťáka sedícího za stolem.
,,Upřímně ne. Je mi trošku špatně od žaludku a motá se mi hlava,“ zamumlal potichu.
,,Zvládneš to dojíst nebo chceš nakrmit?“
,,V pohodě, ještě to zvládnu,“ kývnul Sasuke.
***
Po obědě do sebe Uchiha hodil prášek a zapil ho zbytkem vychladlého čaje.
,,Dovedu tě do pokoje a pak ti přinesu nový čaj,“ oznámil mu Naruto.
Přistoupil k Sasukemu, pomohl mu na nohy a podepřel to.
,,Zvládneš jít?“
Tmavovlásek přikývnul, ale najednou se mu podlomily nohy. Nebýt Narutovy opory, pěkně by si namlel.
,,Jistě, že zvládneš,“ prohodil ironicky blonďák a vzal ho do náruče.
Donesl jej až k posteli.
Sasuke byl v jeho náruči malátný.
Opatrně jej postavil na nohy, aby mohl odkrýt peřinu.
,,Naruto… Já asi budu-„
Sasuke to však nedořekl a ve vteřině vyvrátil svůj obsah žaludku. Jak na sebe, tak i na Naruta.
,,O-o-omlouvám s-e,“ zrozpačitěl ihned.
Tohle pro něj byla naprosto nová situace. Nikdy se takhle před nikým neznemožnil.
Naruto byl kupodivu naprosto v klidu.
,,Teď nevím, jestli si se pozvracel z toho, že je ti špatně, nebo z toho, jak špatný ten oběd byl,“ udělal z toho vtip a krátce se zasmál.
Sasuke na něj chvíli překvapeně zíral, než se úlevně zasmál taky. Rozhodně takovou reakci nečekal. Opravdu se mu ulevilo.
,,Opatrně si sedni, jo? Musíme se oba převlíknout.“
Pomohl mu sednout si na postel. Vysvlékl mu triko i kraťasy.
Černovlásek se vůbec nebránil, neměl sílu.
Naruto ze sebe svléknul kombinézu. Obsah Sasukeho žaludku se mu dostal všude. Zůstal tam stát jen v síťovaném triku a trenkách.
Sasukeho polilo překvapivě příjemné horko.
Plavovlásek přešel ke skříni a vytáhl Uchihovo náhradní oblečení na spaní. Pomohl mu se do toho obléci. Vzal špinavé prádlo a odnesl jej do koupelny do prádelního koše. Pak se vrátil pro Sasukeho a vzal ho znovu do náruče.
,,Musíš si vypláchnout pusu, určitě to není dvakrát příjemný,“ špitnul jen a odnesl ho do koupelny.
Sasuke jenom mátožně přikývnul a objal ho kolem krku. Bylo pro něj opravdu zvláštní, že se v jeho náručí cítil tak bezpečně.
,,Ještě jednou se moc omlouvám,“ zamumlal po cestě do koupelny.
***
Naruto k večeru nakouknul do Sasukeho pokoje. Jen tak pro kontrolu. Popřípadě se zeptat, zda něco nepotřebuje. Všimnul si, jak se Sasuke převaluje na posteli. Cukal sebou a hlasitě vydechoval. S povytaženým obočím a mírnými obavami přešel k posteli.
,,Sasuke,“ zatřásl s ním jemně.
Nereagoval a dál sebou cukal.
,,Ne, Itachi, ne…“ mumlal ze spaní.
,,Sasuke,“ zatřásl s ním znovu, o něco silněji.
,,Prosím, Naruta ne…“ zamumlal černovlásek skoro až plačtivě.
Uzumaki se zarazil. Myslel si, že snad špatně slyšel.
,,Sasuke,“ řekl hlasitěji, a ještě silněji s ním zatřásl.
Tmavovlásek otevřel oči a skelným pohledem se díval před sebe, přímo do opálené starostlivé tváře.
,,Měl jsi noční můru?“ zašeptal, i když to bylo více jak očividné.
Sasuke přikývnul a trochu se odsunul stranou.
Naruto si posmutněle pomyslel, že ho tam nechce.
,,Lehneš si sem?“ vyzval ho tiše Sasuke, možná trochu stydlivě.
Narutova dušička zaplesala. Kývnul a lehnul si k němu.
,,Co se ti zdálo?“ narážel na jeho mluvení ze spaní.
Sasuke se zarazil. Odkašlal si. Jindy by ho nepříjemně odbyl, ale teď… teď měl chuť se svěřit. I když ne tak úplně pravdivě.
,,Pořád to samé. Pořád se mi zdá o tom, jak Itachi zabil moje rodiče,“ zalhal nakonec.
Netušil kolik toho blondýn slyšel a ani nevěděl, co všechno vůbec vypustil z pusy.
Naruto ho objal kolem ramen a přitisknul ho víc na sebe.
Tmavovlásek si položil hlavu na jeho prsa a obejmul ho kolem pasu. Bylo zvláštně uklidňující mít někoho po boku a k někomu se tisknout. I když to byl kluk, a i když to byl právě Naruto
Blonďák ho začal hladit zlehka ve vlasech.
,,Už je to pryč, Sasuke. Itachi už není. Už ti ublížit nemůže,“ říkal tiše konejšivým hlasem a vískal ho ve vlasech.
Mladý shinobi chtě nechtě začal vrnět pod tím příjemným dotykem.
Naruto toho po chvíli nechal.
,,Proč si přestal?“ zeptal se téměř posmutněle a značně nespokojeně Sasuke.
Naruto se krátce zasmál.
,,Je čas na prášek a mastičku. Jen to donesu a když budeš chtít, zase si k tobě lehnu, hm?“
Sasuke přikývnul.
,,Nechceš přinést něco k jídlu? Oběd si vyzvracel, musíš mít hlad.“
,,Ne, díky, žaludek mám jak na vodě,“ zavrtěl hlavou.
***
Když se Naruto vrátil do pokoje i s mastičkou a léky v rukách, Sasuke ležel připravený na posteli už bez trička.
,,Nějakej nedočkavej, ne?“ zasmál se pobaveně blondýn.
Tmavovlásek zrudnul. V duchu se počastoval opravdu nepěknými slovy.
Blonďák si zase vlezl vedle něj. Odšrouboval víčko, nabral si trochu masti na prsty a rozetřel si ji v dlaních. Začal ji Sasukemu opět roztírat po hrudníku.
,,K-k čemu vla-stně j-e?“ zeptal se trochu koktavě Uchiha.
Chtěl se u toho bavit. Nemohl dopustit, aby se mu zase postavil. Musel nějak odvádět pozornost od toho, aby se tolik nesoustředil na ty příjemné pocity, které to v něm vyvolávalo.
,,Má pomoci s dýcháním, kašlem a rýmou. Podporuje ty prášky, které bereš.“
,,Uhm, jsem rád, že se o mě staráš ty a ne Sakura.“
Černovlásek se opět trochu zarděl.
Naruto se zasmál.
,,Vážně? Myslel jsem, že mě nesnášíš.“
,,To není pravda!“ vyhrknul marodící ninja.
Zase moc rychle.
,Do prdele už se mnou! Fakt!‘
Naruto pozvednul obočí.
,,Neřeš to,“ zamumlal nakonec Uchiha a blonďák nad tím tedy jen pokrčil rameny a dál ho masíroval.
,,Sakura by si to užívala,“ usmál se Naruto zamyšleně.
,,Myslím si, že by byla schopná mi dávat i jiný prášky, jen aby se o mě mohla starat co nejdýl,“ zabručel na to Sasuke.
,,Rozhodně, ttebayo! Ani jsem se vlastně Tsunade nezeptal, jestli ví, že jsi marod,“ uchechtnul se blondýnek.
,,Doufám, že o tom informovaná není.“
,,Hotovo,“ zamumlal Naruto najednou a příjemný dotek z bledého hrudníku zmizel, ,,Dneska žádný stoják?“ zasmál se a jeho pohled sklouznul na místo, kde odhadoval, že má Sasuke schované mužství.
,,Idiote,“ zamručel tmavovlásek s úsměvem, pak ale zvážněl, ,,zůstaneš tu teda se mnou?“
,,J-jo, klidně, jestli chceš,“ kývnul rozpačitě.
Sasuke přikývnul.
Uzumaki se tedy rychle svléknul pouze do trenek a zalezl k druhému mladíkovi pod peřinu. Měl tam příjemné teplo.
Starší chlapec se k němu přitulil, hlavu si opět položil na jeho prsa a objal ho kolem pasu.
Mladší ho začal znovu vískat ve vlasech.
Netrvalo dlouho a černovlásek začal v klidu oddechovat.
Naruko 