Zasláno do Jednorázovky

Seznamka

Pár: SasuNaru
Přístupnost: 15+
Žánr: Romantika, komedie
Upozornění: Shounen-ai, yaoi náznaky, vulgární výrazy, sex-chat
Obsah: Naruto se svými spolužáky chodí právě do čtvrťáku na jednu ze soukromých škol ve městě. Je gayem snad už od té doby, co se narodil. Po nehezkém rozchodu se svou roční láskou je pro něj těžké začít opět někomu věřit. A proto si založí účet na jedné velmi známé a populární seznamce. Shodou okolností tam narazí na jednoho velmi zajímavého mladíka, se kterým se pustí do několikaměsíčního chatování. Oba k sobě vzájemně něco táhne, ale ani jeden se nechce spálit a zklamat. O to víc je i přitahuje a zároveň rajcuje fakt, že ani jeden si nenastavil profilovou fotku, tudíž se na druhém konci sítě může skrývat opravdu kdokoliv.

Poznámka autorky: Děj se odehrává v reálném světě.
Poznámka autorky 2: Zprávy ,,tajemného“ mladíka jsou tučně.

Počet slov: 6 065

,,Směješ se zase jako sluníčko na hnoji, to si pořád ještě píšeš s tím panem Neznámým?“ šťouchnul hnědovlasý chlapec do blonďáka, když si užívali ještě několik posledních minut, než jim začne odpolední vyučování.

Ten se na něj jenom zazubil a zívnul si. Upřímně toho dnešní noc moc nenaspal. Asi do půl čtvrté ráno si dopisoval s jedním klukem ze seznamky.

,,No… Jo. Pořád si píšeme. Nějak se máme furt o čem bavit,“ přiznal mu s takovým přiblblým úsměvem.

,,A víš, že ten někdo může bejt klidně tlustej, zpocenecej, smrdutej, čtyřicetiletej chlap?“ povytáhl hnědovlásek obočí.

,,Šmarjá, Neji, nekaž mi moje představy!… Jasně, že vím, že to tak může bejt, ale to si i on může o mě myslet to samý ne?… Chci zůstat u toho, že za tím monitorem sedí nějakej kluk v mým věku, co je děsně k sežrání!“ ohrnul ret modrooký.

,,Nechci, abys byl zase zklamanej,“ zamračil se jeho spolužák.

,,Hele, co bylo, bylo, co bude, bude. Nikdo neříká, že bysme se měli vidět, ať už přes webku nebo ofiko v reálu. Ani jsme se o tom nebavili, a myslím si, že nám to takhle oběma vyhovuje. Můžeme si představovat na druhé straně vlastně kohokoliv, kdo nám přijde na mysl,“ pokrčil Naruto rameny, ,,třeba bych ani nemusel bejt jeho typ.“

,,Takže on ti ještě nenabídl schůzku?“

,,Ne.“

Blonďák si natáhnul nohy a pohodlněji se opřel do dřevěné opěrky lavičky. Byli právě na školním hřišti a mezi jejich debatou sledovali mladší děcka, jak hrajou basketbal na hřišti. Měli právě volnou hodinu.

,,Navíc,“ začal po chvilce blonďák, ,,kdo ví, jak to pak bude. Podle všeho je taky na střední, jestli teda nekecá a taky je ve čtvrťáku. Jasně jsme si řekli na začátku pravidla, že nechceme o sobě vědět nic konkrétního. Město, kde bydlíme, škola kam chodíme, ani naše skutečná jména, ale to víš, to už jsem ti říkal… Má taky nastoupit na vejšku, stejně jako já, pokud se tam vůbec dostanu a pokud udělám vůbec maturitu. Vejška bude něco novýho, něco co neznáme a než třeba zajedeme do nějakých jistějších kolejí, nebudeme mít třeba ani čas si psát.“

Na konci pokrčil nakonec Naruto rameny. Ne, že by zrovna stál o to, aby s tím neznámým klukem ztratil kontakt, přece jenom si s ním kupodivu opravdu rozuměl, ale co nebylo, mohlo klidně být. A s vejškou začne prostě nová etapa jeho, respektive jejich, života.

Neji jenom souhlasně pokýval hlavou.

,,Jo, asi máš pravdu… Ale přijde mi, že si s ním takový šťastný, i když vlastně ani nevíš, kdo to vůbec je. Nechci prostě, abys byl pak zklamanej, protože si v něco doufal.“

,,Nic od toho neočekávám, ale jsem rád, když si píšeme. Jsem s ním takovej uvolněnej, vůbec nevím proč,“ zasmál se Naruto, ,,nemusím si před ním na nic hrát a možná za to může vážně to, že se vůbec neznáme.“

***

O dvě hodinky později Naruto spěšně doma odhodil lehkou jarní bundu na věšák, skopnul boty z nohou a s batohem přes rameno přešel do kuchyně. Připravil si do hrnečku kávu s cukrem a z lednice vytáhnul obložené chleby, které si připravil ráno dopředu.

S hrnkem a talířem se přesunul do pokoje, kde rychle zapnul notebook. Skoro až nervózně bubnoval bříšky prstů do desky stolu a čekal, až se konečně načte.

Uběhlo několik sekund, ale Narutovi to pomalu přišlo jako desítky minut. Rychle najel myší na ikonku internetu a dvakrát kliknul. Do vyhledavače napsal požadovanou webovou stránku, a když se konečně načetla, na nic nečekal a přihlásil se do svého profilu. S potěšeným úsměvem viděl, že na něj už čeká nepřijatá zpráva. S bušícím srdcem rozkliknul ikonku zavřené obálky.

Ahoj, tak už jsem konečně doma z tý pakárny, už aby byly konečně prázdniny 😀

Narutovy obratné dlouhé prsty se rozeběhly po klávesnici. Viděl, že je online a už se v duchu těšil upřímně na to, až s ním opět propíše hodiny.

Ahoj, já jsem dorazil před minutkou. Jo, máš pravdu, už se těším konečně na pořádný dlouhý zasloužený volno. Nakládaj nám toho nějak moc 😀

Blondýnek s úsměvem zjistil, že jen co to odeslal, netrvalo ani pět vteřin, aby se u jeho zprávy neobjevilo známé zobrazeno a hned na to animace píšícího pera, jak mu dotyčný na druhé straně sítě odepisoval.

Přesně 😀 to je furt samá písemka, test, sloh, esej, zkoušení a co já vím co dalšího 😀 mám toho po krk. Dříve jsem všechno dělal pečlivě, ale poslední dobou na to nějak seru…

A proč na to sereš? 😛

Nó, napsal jsem to asi špatně… Mělo tam být, že na to kvůli NĚKOMU seru… 😉

A kdopak je ta zajímavá osůbka, kvůli které řádně neplníš svoje školní povinnosti? 😀 Měl bys dostat naplácáno na zadek, když nemáš všechno hotové a hned sedíš u počítače 😀

No právě si s tou osobou píšu 😛 ;)… Hmm, tak naplácáno na zadek povídáš jo? To by se mi asi líbilo, kdyby to bylo od tebe… 😉

Nikdo tě nenutí si se mnou psát, můžeme si napsat, až budeš mít všechno hotové… Líbilo jo? Jsi na sadomaso? 😀

Jenže já si s tebou psát chci, kdybych nechtěl, nepíšu. Nejsem na sadomaso, ale mám rád tvrdej sex… Sem tam nějaký plácnutí neuškodí… Trošku přidusit… Zatahat za vlasy… Hmm… Slyšet sténání druhého, jak se mu to líbí, když ho pěkně tvrdě a rychle šukám… Kurva… Pojďme se začít bavit o něčem jiném, začíná se mi tu dělat trochu problém v kalhotách…

Naruto si olíznul spodní ret a jemně jej skousnul. I on, po těch jeho slovech, začínal mít trochu problém. Promnul si rozkrok a tiše vzdychnul. Jak to ten kluk dělal, že ho vyrajcoval pouhejma písmenkama? Jaký by to asi bylo, kdyby mu tyhle perverzárny šeptal do ucha? Uzumaki tiše zaskučel vzrušením, když jeho penis nad těmi myšlenkami vzrušeně zacukal. Uvolnil si zip, knoflík a vytáhnul jej z trenek. Jemně po něm přejel dlaní a ještě jednou si přečetl to, co mu mladík na druhé straně napsal.

Vážně si chceš psát o něčem jiném? Mně se líbí to, o čem si tu píšeme teď… Já už mám ten svůj ,,problém“ v ruce… 😛

Sakra…! To mi nedělej…

Rád bych ti to udělal :P… Nejdřív bych ti ho polaskal rukou a pak pusou… Hezky pomalu a mučivě bych ti ho kouřil a laskal u toho kulky. Poslouchal bych tvoje sténání a prosby o to, abych už zrychlil a konečně tě udělal… A já bych ti to přání splnil… Začal bych ho silně sát a olizovat, pěkně bych po něm klouzal… A až by ses mi vystříkal do pusy, díval bych se ti do očí, když bych to všechno polykal…

Blonďák si v pravidelných intervalech stiskával pulzující penis. Byl vzrušený. Nevybouřený. Šukal naposledy o velkých prázdninách minulý rok… A teď byl březen… Bože! Tak dlouho bez sexu! Už ho štvala ta věčná masturbace, ale bohužel nebyl to typ pro sex na jednu noc a ještě k tomu s někým, koho by jen tak neznal… Sice o tom už párkrát uvažoval, když už měl vážně na krajíčku, ale pak to zase po hlubším přemýšlení zavrhnul.

Kurva! Já se fakt snad udělám!… Bože! Co to se mnou děláš?!

Naruto se s úsměvem díval na příchozí zprávu.

Když si poprvé začali psát takhle o sexu, párkrát mu proběhlo hlavou, že ten druhý to třeba jenom předstírá a na druhé straně se mu směje. Že si s ním jenom hraje… Ale postupem času začal věřit v to, že mu píše pravdu. Už jenom možná proto, že on mu tu čirou pravdu psal.

Bohužel s tebou nic nedělám… 😦 … Ale dělám si to sám sobě… A představuju si, že je to tvoje ruka, co mi tak hezky svírá péro…

V životě by si nemyslel, že by vůbec dokázal tohle někdy někomu napsat. Fakt mu to přišlo perverzní. Rajcovní. Nejspíš za to opět mohlo to, že druhého neznal osobně, a proto si mohl dovolit víc, než třeba ve skutečnosti.

Zrychleně dýchal a ruka mu klouzala po ztopořeném mužství rychleji a rychleji. Prohodili spolu ještě několik rychlých písmenek a vět, ve kterých se díky kumulovanému vzrušení nacházela spousta chyb, než se s přidušeným výkřikem udělal do ruky. Rychle si odskočil do koupelny se opláchnout.

***

Když se o půl třetí ráno rozloučili a popřáli si dobrou noc se spoustou perverzních snů, tak Naruto zjistil, že opět nestihnul napsat ani jeden ze tří domácích úkolů, které se měly zítra odevzdat. Ten čas s tím klukem tak neuvěřitelně rychle utíkal!

,,Kurva,“ zamručel nespokojeně a zalovil v batohu pro potřebné věci.

Rozsvítil si lampičku, odsunul počítač trochu stranou, aby měl prostor a nalistoval si příslušnou stránku v matematické sbírce.¨

***

Ulehával do postele až ve čtyři hodiny ráno, přičemž si cestou do ní v duchu připomínal, že takhle fungovat se prostě nedá. Byl tak strašně utahaný, že jen co se jeho hlava dotkla polštáře a tenká přikrývka zahalila jeho tělo, tvrdě usnul.

Ještě, že byl druhý den pátek. Pak konečně víkend a skvělé dva dny volna.

***

,,Zase jste si psali do půl čtvrtý?“ dloubnul do něj Neji v šatně, když se převlékali do sportovního oblečení.

První dvě hodiny měli tělocvik, z čehož tentokrát nebyl Uzumaki moc nadšený. Nejradši by si opřel hlavu o školní lavici a prospal minimálně dopoledne, aby nabral potřebnou energii.

,,Ne, jen do půl třetí, ale do čtyř jsem dělal posraný úkoly,“ zasmál se Naruto a přetáhnu si triko přes hlavu.

,,Kdo by si zrovna s tebou chtěl psát do půl třetí ráno, Usuratonkachi?“ uslyšel posměšný hluboký hlas, který nepatřil nikomu jinému, než největšímu playboyovi ze školy.

Hodil po něm zamračeným pohledem.

,,Copak tě nikdo neučil, že se nemají poslouchat cizí rozhovory?“ opáčil a přimhouřil varovně oči.

Sasuke se na něj jenom ušklíbnul, mávnul rukou a přetáhnul si taktéž triko přes hlavu.

Naruto se rychle otočil. Ještě by mohl zírat na to jeho vypracovaný skvělý tělo a akorát by mu tak zvýšil to jeho už dost vysoký a mega obrovský ego. Nesnášel ho už od prváku. Byl tak skvělej, až oči přecházely. Samý jedničky, spousta obdivovatelů a obdivovatelek jenom proto, jak krásnou měl tvář a postavu. Nesnášel to jeho arogantní a chladné vystupování. On sám byl naprostý opak. Byl nasranej, že ten kluk si může dovolit všechno a všechny. Sasuke byl tak šíleně ve škole oblíbenej, že to bylo až nechutný. Holky mu otvíraly dveře a omdlévaly pod jeho pohledem, ne-li si rovnou neustříkly do kalhotek, když se jich třeba jenom omylem dotknul. A o klucích ani nemluvě. Nejednou se stalo, že se blondýnek probudil kvůli mokrému snu, ve kterém tenhle arogantní pablb vystupoval.

,,Debil,“ zamručel si pro sebe a vyměnil si rychle triko za sportovní upnuté tílko.

On se se svou postavou taky neměl za co stydět. Dbal na sebe. Když si ráno někdy přivstal, šel si ještě před školou zaběhat. To se ale teď bohužel moc často nestávalo, když si až dlouho do noci, respektive do rána, psával s tím tajemným klukem. Rád chodil plavat, v zimě jezdil na snowboardu nebo na bruslích. Občas si zašel i do posilovny, ale většinou cvičil doma sám pro sebe. Neměl totiž moc rád, když u toho na něj někdo zíral. Ale kdyby na něj měl zírat Uchiha… No… To by byla nejspíš jiná.

***

,,Kurva, už jenom měsíc a půl a začne to… A já pořád nic neumím!“ vztekal se Kiba to pozdní odpoledne, když seděl se svými spolužáky v hospodě, jak už bylo od jejich plnoletosti zvykem.

,,To mi povídej, přijde mi, že to bylo včera, co začala škola,“ smála se Ino.

,,Už máte nějaký plány co na prázdniny a co potom?“ zajímal se Naruto a vyklopil do sebe půl půllitru najednou.

Nechtěl sem jít, ale Neji ho nakonec přemluvil. Chtěl mazat domů a přihlásit se na seznamku a na chvíli zase vypnout od všeho toho spěšného dění. Ale Neji měl několik dobrých argumentů, ze kterých se prostě tentokrát nevymluvil.

,,No, já jsem si podala několik přihlášek na vejšku, o prázdninách by měly být zkoušky, tak doufám, že to zvládnu a dostanu se aspoň na jednu. Jinak budu o prázdninách dělat v jednom bistru kousek odtu,“ usmála se Ino.

,,Taky jsem si jich pár poslal, ale kdo ví, jak to všechno dopadne. O prázdninách za mnou přijede strejda, tak aspoň nebudu sám,“ řekl Naruto s jemným úlevným povzdychem.

,,Myslíš toho úchyláka?“ zasmál se Neji.

,,Jo, přesně toho,“ zazubil se na něj blonďák.

,,Já se budu válet a užívat si celý léto na chatě,“ založil si Kiba ruce za hlavou, ,,po prázdninách nastupuju k tátovi do firmy, ať maturu zvládnu nebo ne.“

,,To se někdo má,“ zamrmlali Neji s Narutem unisono.

,,A co ty? Co máš v plánu?“ zajímala se Ino dlouhovlasého bruneta.

,,Já jsem si zařídil praxi ve fakultní nemocnici,“ pokrčil hnědovlásek rameny.

,,Tak to jste na tom se Sakurou podobně,“ zasmála se blondýnka.

,,Ona taky?“ vykulil oči mladý Hyuuga.

,,Jo, podala si tam žádost a pak ještě jednu pro jistotu do vedlejšího města, kdyby to náhodou nevyšlo,“ kývla na něj.

,,Slyšel jsem, že Uchiha jede s rodinou na celý prázdniny někam do ciziny,“ pronesl zamyšleně Kiba.

,,Uchiha mi je u prdele,“ zabrblal Naruto, ,,všechno má jak na stříbrným podnose a může si jenom užívat.“

,,Jen mu závidíš,“ popichoval ho krátkovlasý chlapec.

,,A kdo by mu nezáviděl?“ zastala se ho blondýnka, ,,Však se na něj podívej!“

,,Hmm, to je fakt. Prachy, obdiv, úspěch… Jen já mám úplný hovno,“ pokýval pak zamyšleně hlavou Kiba.

Všichni se rozesmáli.

***

Už jsem myslel, že si se na mě vykašlal 😦 😀

To určitě ne 😀 byl jsem s partou posedět v jedný hospůdce. Musím taky trochu vyjít do společnosti 😀

Tím chceš říct, že si myslíš, že jsem nějakej intouš, co nikam nechodí? 😀

To určitě ne 😀

Dneska večer asi od půl devátý tu nebudu 😦 Kámoši mě vytáhli na nějakou pařbu do klubu :/ *strašně se mu tam chce*

V pohodě, jsem na tom stejně 🙂

Opravdu?

Jo.

Musíme trochu žít reálnej život a ne sedět věčně za kompem, co? 😀

No… Asi tak nějak… I když upřímně se mi moc jít nechtělo, nakonec jsem na to kývnul. Po posledních zkušenostech na to moc nejsem, ale kámoš byl prostě neústupnej.

Myslíš to se svým bývalým?

Jo, přesně to.

Naruto lehce posmutněl nad tou ne moc hezkou vzpomínkou. Ještě před rokem měl vztah, který skončil právě o loňských velkých prázdninách. Na jedné party se spustil s jedním týpkem, který chodil na vysokou. Bylo mu třiadvacet. Dali si na sebe telefonní čísla, chvíli si psali, volali, párkrát se sešli. Dost si rozuměli a nakonec to dali dohromady. Vydrželo jim to rok a pár měsíců. Ze začátku jim to skvěle klapalo a sex byl naprosto dokonalej, ale postupem času se z toho kluka stával totální žárlivej magor. Věčně ho kontroloval, občas mu udělal i scénu na ulici nebo v obchoďáku. Několikrát se i stalo, že ho v žárlivosti i uhodil, ale ihned se mu začal omlouvat, zasypával ho sliby a polibky a dárky. Vygradovalo to až skoro na konci prázdnin na jedné akci, kdy mu přede všemi ztropil neuvěřitelnou scénu a doma ho pak zmlátil skoro do bezvědomí. To už byla pro Naruta poslední kapka. Strávil čtyři dny v nemocnici a do školy přišel ještě s několika modřinami a podlitinami. Díky bohu, že mu všichni sežrali tu stórku, že se prostě jenom porval s nějakým týpkem.

Nebudeme se tu bavit o špatných vzpomínkách jo? Pojďme se bavit o něčem veselejším :*

Naruto se musel pousmát. Miloval, když mu poslal občas pusinku nebo srdíčko. Nedělal to často, bylo to jen výjimečně a o to víc si toho vážil. Vždycky se z toho zatetelil takovým zvláštním blahem.

Jo, máš pravdu 🙂 nechme minulost stranou. Jaký si měl dneska jinak den?

Ale jo, docela to šlo. Pár úkolů se mi tu povaluje, ale nemám vůbec chuť je dělat 😀

Já jsem dneska šel spát až ve čtyři, protože jsem si uvědomil, že jsem na ně úplně zapomněl 😀 a co bys chtěl dělat? 😛

Mmh, ty víš, co se mi rojí v hlavě…

Netuším, povídej… Přeháněj…

Blondýnek s lehce perverzním úsměvem na rtech vylovil svůj penis zpod trenek. Věděl, k čemu se tu pomalu schyluje a šíleně se na to těšil. Pohodlněji se opřel do vypolstrované židle a hypnotizovaně sledoval ikonku pohybujícího se píšícího pera.

***

– O několik hodin později v klubu –

,,Podívej, jak se tam zase nátřásá a všichni se z něj můžou posrat,“ prskal Naruto možná trochu závistivě, ,,že jsem sem vůbec lez‘.“

Upíjel z lahve pivo a pohledem jezdil po pohybujícím se Sasukeho těle, jak se ladně kroutilo na parketu a kolem nějž se pohybovala spousta dalších tančících osob. Avšak za tím závistivým tónem se prostě jenom skrývala slabá touha po tom, aby se tam mohl vlnit a nakrucovat s ním.

,,Vykašli se na něj,“ poradil mu Neji a snažil se nějak odpoutat jeho pozornost, ,,co ten tvůj?“

Naruto se odvrátil od Sasukeho a podíval se na svého kamaráda, který se ležérně opíral o bar.

,,Není můj,“ ušklíbnul se, ale zároveň jej to zahřálo u srdce.

,,Víš, jak to myslím,“ protočil hnědovlásek očima.

Naruto se na něj rozjařeně zazubil.

,,Jo, je to s ním fajn, dá se říct. Jsem rád, že si s ním můžu psát, ale mám čím dál větší chuť ho poznat prostě osobně,“ sklopil na moment stydlivě hlavu.

Neji ho poplácal po rameni.

,,Dělej, jak myslíš.“

,,Jenže… Co když mě nebude chtít vidět? Co když to bere jenom jako flirt? Zábavu? Vzrůšo? Co když pro něj prostě nic neznamenám? Taky co bych pro něj měl znamenat, že jo…“ odfrknul si trochu posmutněle na konci.

,,To nezjistíš, pokud to nezkusíš, ale dám ti jednu radu kámo. Zkus mu to nabídnout, až bude po maturitě, akorát bys pak byl celej nesvůj.“

,,Jak jako nesvůj?“ zamrkal nechápavě a upil ze svého pití.

,,Co když se sejdete a on nebude podle tvých představ? Budeš smutnej a přestaneš se na všechno soustředit. Přijde mi, jako by ses do něj zamiloval, i když o něm prakticky vůbec nic nevíš a to se mi upřímně moc nelíbí. Víš, že mám o tebe prostě jenom starost.“

,,Hmm, asi máš pravdu,“ souhlasil zadumaně blondýnek a koutkem očka se stejně opět podíval k parketu, kde se okolo černovlasého ďábla svíjelo v tanečním opojením několik ženských těl.

,Tak kterou si odtáhneš domů dneska?‘ pomyslel si hořce, ale pak se už s tvrdým sebezapřením začal věnovat svému kamarádovi, který ho sem dneska dotáhnul.

***

Tak jaký to včera bylo? 🙂

Ale jo, docela to ušlo. Odešel jsem docela brzo, protože mě tam jeden týpek nehorázně sral 😀

Jak jako sral? Tak si mu měl dát do huby 😀

Ne, že bych nechtěl, je to dost lákavá představa 😀 ale bohužel je to můj spolužák… Velmi oblíbený a chtěný spolužák. Myslí si o sobě, že je generál vesmíru nebo co, pche…

Generál vesmíru? To existuje? 😀

Jo, myslí si, že mu patří celej svět. Je sexy, to je fakt, nepopírám to, ale je to pěkně namyšlenej bastard :/ holky i kluci mu svištěj pod rukama. Přijde mi jak principál v cirkuse, všichni jsou jen cvičená zvěř a skákaj, jak on píská.

Tak se s ním nezaobírej, vyžeň ho z hlavy, blbečka 😉

To bude nejlepší nápad. Radši budu myslet na tebe 🙂 a jak si se měl včera ty?

No šlo to, ale nic moc. Dostal jsem se domů asi ve tři ráno. Musel jsem se zbavit několika dost vlezlejch lidí, kteří se mi chtěli nakvartýrovat do postele O_o… Neříkám, že jsem neměl chuť si to s někým rozdat, ale pak jsem si to rozmyslel. Asi mě nějak přešla chuť na to, si to rozdávat s někým na jednu noc.

Opravdu? A co ti v tom brání? Však si má člověk užívat života, ne? 🙂

Naruto se snažil zapudit ten podivný osten žárlivosti na to, že by někdo měl opravdu tu možnost skončit s tímhle týpkem, kterého ani neznal v posteli. Už jenom tohle mu dávalo pocit toho, že opravdu nebude, co se týkalo vzhledu, k zahození. Teda pokud nekecal, samozřejmě, a všechno tohle nebyly jenom prachobyčejné báchorky.

Nevím, asi jsem si uvědomil, že chci vedle sebe někoho stálého. Někoho s kým budu usínat a vedle něj se taky probouzet. Někoho, kdo mě bude mít rád takového jaký jsem a ne kvůli tomu, kolik nul mám na účtě…

,Takže si prachatej?‘ za tuhle vlezlou myšlenku by si v tu chvíli nejraději nafackoval.

To jsme na tom podobně 🙂 A to nikdo ve tvém okolí není pro tebe vhodným kandidátem?

Asi ne, nebo jsem na nikoho nenarazil. Všude kolem mě je jenom plno idiotů. Sice se mi líbí jeden spolužák ze třídy, ale je to totální pako, vůbec nechápu, že se mi líbí, ale… Ale asi by to stejně mezi námi neklapalo… Nezavadí o mě jiným, než naštvaným pohledem, i když za to můžu možná i trochu já, protože se k němu taky asi úplně nejlíp nechovám, ale prostě mě děsně žere to, jak je pořád vysmátej a jak moc má ze všeho lehkou hlavu…

***

Sobotní den strávili příjemnou konverzací o něčem i o ničem. Psali si o všem, co je momentálně napadlo. A Naruto měl čím dál větší chuť toho kluka poznat osobně. Už jenom podle dopisování mu příjemně sedl, ale hlavně byl zvědavý na to, jak vypadal. Evidentně byl hezký, když se kolem něj pořád někdo motal, možná byl i nějak víc majetný, když psal o nulách na svém účtu. Ale i kdyby byl chudý, jako kostelní myš, nevadilo by to ničemu. Naruto sám moc penězi nedisponoval. Tenhle byt mu přenechal jeho strýček, když se jeho rodiče před šesti lety zabili při autonehodě. Do jeho sedmnácti ho vychovával tady, ale pak mu byt přenechal a odstěhoval se do vedlejšího města. Dal mu plnou důvěru v to, že ten byt nezdevastuje. Každý měsíc mu poslal nějaké kapesné, které zase úplně špatné nebylo, kolikrát mu i většina zbyla a tak si to dával na stranu na horší časy. Sem tam si přivydělal nějaké peníze navíc nějakým melouchem.

***

Uběhlo čtrnáct dní a do maturity zbýval pouhý měsíc. Naruto stále trávil volný čas dopisováním si s neznámým klukem přes seznamku a učení moc nedával. Pořád mu hlodalo hlavou, jak asi vypadá, jaký má hlas, tělo, úsměv, oči… Mohl si to všechno jenom díky své poměrně dost bujné fantazii představovat, ale i když se snažil sebevíc, vždycky se jeho vysněný obrázek měnil v černovlasého spolužáka.

Upřímně si málem ustříknul do kalhot, když si s ním jednou opět lehce eroticky dopisoval a on mu zničehonic poslal fotku svého vzrušeného mužství. Jeho tváře z toho pohledu hořely vzrušením a v penisu příjemně cukalo.

,Tak tohle bych si teda nechal líbit,‘ pomyslel si tehdy.

Když se uklidnil, poslal mu i svoji fotku, aby nějak nezaostával. Věděl, že se taky nemá za co stydět a doufal, že ho tím taky aspoň trochu potěší, stejně jako on jeho. Žádnou další fotku si už poté raději neposlali.

***

Nikdy bych neřekl, že si s někým budu tak moc rozumět jako s tebou 🙂

Nápodobně. Udivuje mě, že si s někým tak moc rozumím. Zdá se mi, jako bych tě znal už roky.

Mám to stejně.

Naruto nevěděl, co mu na to má napsat jiného. Chtěl mu napsat něco ve stylu, jestli by se mohli někdy vidět osobně, ale nenacházel k tomu odvahu. Co když žije někde, kdo ví kde? Věděl, že jsou ze stejného státu, ale taky může žít někde na jeho úplném konci.

Co se takhle někdy vidět osobně? Stačí klidně přes webku…

Blondýnek na to upřímně zíral jako blázen. Právě mu to nabídnul. Jo, webka byla dobrý nápad. Aspoň by třeba nemuseli utrácet zbytečně za cestu někam do neznáma. Chvíli neodpovídal a přemýšlel. Zvažoval pro a proti, i když ta pro dost převládala. Aspoň by konečně měl nějaký důkaz, že na druhé straně sítě nesedí nějakej pedofil nebo jinej úchyl.

Přehnal jsem to?

Přečetl si a rychle se vzpamatoval. Ta jeho odmlka možná nepůsobila úplně nejlíp.

Ne, nepřehnal. Rád tě uvidím osobně, ale… Mohli bychom se vidět až po maturitách?

Myslíš si, že bys byl zklamaný? 😦

Ano i ne.

Nervózně si skousával ret, když tu zprávu odesílal. Snad jako naschvál se mu v hlavě rozezněla Nejiho slova, když spolu byli onehdy v klubu.

Dobře, jak chceš 😉 nemám nic proti. Už se těším :*

Já taky :*

Domluvili se, že si dají taky na chvíli pauzu od psaní, aby se oba mohli věnovat učení. Dohodli se na třech hodinách denně, ale několikrát to samozřejmě porušili a Naruto začínal s lehkým zděšením zjišťovat, že se asi do něj zamiloval. Bylo vůbec možné se zamilovat do někoho, koho nikdy v životě neviděl a mohl si ho jenom představovat? Pokud tedy opomněl fotku jeho vzrušeného nádobíčka…

***

Mladý chlapec s úsměvem položil telefon, když domluvil se svým strýčkem. Hrdě mu oznámil, že konečně odmaturoval. Sice s trojkami, ale to nikoho nezajímalo. Důležité bylo, že měl ten pitomý kus papír. Nebo respektive bude ho mít až za dva dny, kdy bude oficiální předání.

Šel to společně s přáteli oslavit do blízké hospůdky, ale myšlenkami byl stejně někde úplně jinde. Večer v osm se měl na seznamce sejít s ním. A pustit webku. A konečně se vidět.

,,Hele přestaň mít hlavu v oblacích a trochu se nám věnuj,“ drknul do něj Hyuuga s úsměvem od ucha uchu.

,,C-co? Promiň, zamyslel jsem se,“ mávnul Naruto a přiťuknul si s ním sklenkou panáka.

,,Myslíš na něj?“

,,Na koho asi jinýho?“

,,Uvidíte se dneska večer, že jo?“

,,Jo, jsem upřímně trochu nervózní.“

,,Nedivím se, musíš mi pak dát hnedka vědět, jak vypadal.“

,,Budeš první, kdo se to dozví,“ přislíbil mu.

***

– O pár hodin později –

Blonďák se nervózně sledoval v zrcadle. Několikrát si upravil účes, zkontroloval si jestli nemá něco v zubech, shlédnul každičký centimetr svého obličeje jestli na něm nemá něco nežádoucího co by mu ubíralo na kráse. Třásl se jako puberťák, který se těšil, až konečně poprvé zasune. Několikrát se nadechl a vydechl. Musel se uklidnit, protože se bál, že se akorát ztrapní. Chtěl zanechat co nejlepší první dojem.

Jdeme na to?

Naruto se zhluboka nadechnul, když na něj blikala zpráva. Cítil, jak mu zrychleně buší srdce.

Jo.

A čekal. Najednou se mu na obrazovce objevila tabulka a připojené repráky začaly vyzvánět povědomou melodii. Ruka se mu šíleně klepala a potila, když myší najížděl na zelené sluchátko. Srdce bušilo očekáváním tak hlasitě a tak silně, že to trochu bolelo. Stiskl.

Chvíli nic, čekalo se na spojení. A pak se to stalo. Konečně ho spatřil. Na druhé straně nebyl nikdo jiný, než…

,,SASUKE?!“

,,NARUTO?!“

Výkřik dvou chlapeckých jmen se nesl pokoji, ve kterých zrovna byli.

Naruto zděšením chtěl tak rychle odskočit od monitoru, ale nepodařilo se. Místo toho se i s židlí zvrátil dozadu a pěkně se praštil do hlavy. Jen, co se vzpamatoval, vyskočil na nohy a zabouchnul svůj notebook. Tep měl tak šíleně vysoký, že se bál, že dostane infarkt.

,,Sasuke… Celou tu dobu to byl Sasuke… Celou tu dobu jsem si psal s Uchihou!“ skoro až zavyl překvapeným zjištěním.

Začal chodit po pokoji jako lev v kleci, snaže se aspoň trochu uklidnit a hlavně zklidnit tep srdce, který vyletěl do sakra velkých čísel.

,,Do prdele! To je v hajzlu! Poslal jsem fotku svýho péra Sasukemu! A on mi poslal to svoje! Do prdele! Kurva!“ panikařil a rychle se snažil najít svůj telefon.

Vytočil známé číslo, které znal už zpaměti, aniž by musel hledat v seznamu kontaktů. Ruce se mu pořád třásly, že mu v nich mírně nadskakoval.

,,Ty jo! Vzali jste to hopem!“ rozesmál se mu do uší Nejiho přiopilý hlas.

,,Byl to Sasuke! Kurva, byl to Sasuke!“ vyhrknul zničeně Naruto a rukama si hystericky prohrábnul vlasy.

,,Cože?!“

,,Slyšel si, kurva! Celou dobu to byl Uchiha! Celou dobu, krucinál!“

,,No ty vole.“

,,Víc mi na to jako neřekneš?“

,,To je slušně v hajzlu.“

,,No to vím kurva taky!“

Naruto mu naštvaně telefon vytípnul. Neji zrovna nebyl ve stavu, kdy by mu sdělil nějakou radu nebo ho utěšil. Oslavoval maturitu přece. Blonďák si hlasitě vydechl. Mohlo to být ještě horší?

Skoro až štítivě, jako kdyby to byl nějaký odporný hmyz, otevřel počítač. Bál se, co na něj vyskočí.

,Co když je ještě online a čeká na mě?‘ pomyslel si zděšeně, ale pak zatřepal hlavou.

Byl offline. Díky bohu.

Blonďák úlevně vydechl, ale moc klidu mu to nepřidalo. Jak se jako po tom všem má na něj za dva dny podívat? Co si o tom všem má jako myslet? Proboha vždyť se nejspíš zamiloval vlastně do Uchihy! Do toho největšího playboye a arogantního zmetka, kterého znal a kterému by byl schopný podlehnout stejně tak rychle, jako všichni ostatní.

Nejradši by si nafackoval. Teď si vážně a upřímně nadával, že už na začátku neposlechl Nejiho a nevysral se na dopisování s někým, kdo neměl ani profilovou fotku. I když… On sám ji taky neměl. Záměrně. Nechtěl nikoho hledat, chtěl si jenom chatovat a poznávat nové lidi. Ne s někým randit. A evidentně to měl v plánu i Sasuke, ale kdo ví, jestli si u toho nepsal s dalšími šedesáti lidmi. Jenže to zavrhl už jenom díky rychlosti a častosti jeho odepisování a taky toho, že si spolu psali do pozdních ranních hodin.

Naruto zrudnul při vzpomínce, že si psali takový prasárny. Vždyť to s ním vlastně virtuálně dělal! Připlácl si dlaň na čelo. To nemůže být pravda… Vůbec netušil, jak to bude teď jako probíhat. Co když se mu ve škole vysměje? Co když ho nějak ztrapní? Co když všem ukáže fotku jeho tvrdýho péra?! Ale bude to vlastně poslední den, tak proč by ho to mělo trápit? Pak na zbytek prázdnin odjíždí s rodiči někam do ciziny, jak říkal Kiba, takže bude mít svatej pokoj. Celý čtyři roky si lezli neskutečně na nervy, hádali se, rejpali do sebe, párkrát si skočili i po krku až oběma hrozilo podmínečné vyloučení… A teď ještě jako tohle?!

Frustrovaně s telefonem v ruce padnul po zádech do postele a jako pablb se zahleděl do stropu. V hlavě měl naprosto vymeteno, nedokázal se pořádně na nic soustředit. Myšlenky se mu v mozku předháněly a on nedokázal uchopit ani jednu, na kterou by se mohl zcela upnout.

Málem vyletěl úlekem z kůže, když se mu v ruce rozvibroval telefon a pokojem začínalo hrát vyzvánění. Naruto pohleděl na displej.

,Neznámý číslo?‘ pomyslel si.

Přemýšlel jestli to má zvednout nebo ne. Mohl to být Neji a volat mu od někoho z rodiny nebo od někoho z přátel a chtěl s ním někde v klidu probrat tu dost pikantní situaci. Zmáčknul zelené sluchátko a přiložil si pořád trochu roztřeseně telefon k uchu.

,,P-prosím?“ ozval se pisklavějším hlasem, za který mohl stále ten příšerný šok.

,,Stojím pod oknem,“ ozval se hluboký zastřený hlas, ze kterého se blondýnovi na moment zastavilo srdce a vypadnul mu mobil z ruky.

Dvěma dlouhými kroky byl u okna. Fakt tam stál! Byl tam! Rozklepaně otevřel okno a vykouknul ven. Ovanul ho příjemný vánek končícího jara.

,,Pustíš mě dovnitř?“ zeptal se naprosto klidným hlasem Sasuke, opíraje se se založenýma rukama na hrudi o kapotu auta.

Naruto si nervózně skousnul spodní ret. Měl by nebo ne? Co si jako řeknou? Proč je vůbec tady? Co má za lubem? Chce mu rozbít hubu? Nemohl počkat ještě dva dny, aby na předávání maturitního vysvědčení vypadal aspoň trochu normálně? Nejspíš jel jako prase, když se tu objevil za pár minut.

Blonďák nakonec zcela oněměle a bezmyšlenkovitě kývnul hlavou směrem k dolním vchodovým dveřím, pak rychle zalezl dovnitř bytu a okno zabouchnul.

,,Do prdele!“ zaklel a přešel rychle k bzučáku na chodbě.

Dlouze ho podržel a pootevřel u toho vchodové dveře svého bytu. Srdce mu tlouklo až v krku. V puse nula slin, že musel nasucho polknout. Klepal se, když slyšel Sasukeho spěšné kroky po schodech, jak se žene do druhého patra, kde bydlel. A pak ho uviděl znovu. Skoro na něj šly až mrákoty. Sevřel pevněji kliku dveří, aby se nesesypal.

,,Nepustíš mě dál?“ ušklíbnul se na něj černovlásek, když na něj mladší spolužák vykukoval zpoza škvíry mezi dveřmi.

,,Co po mě chceš?“ vyhrknul na něj a trochu bojovně se zamračil.

Schovával se za dveřmi jako malé děcko za máminou sukní.

,,To by si musel trochu vykouknout, abych ti to řekl… Popřípadě ukázal…“ odvětil mu na to tajemně Sasuke s mírným pokrčením ramen.

,,Nemůžeš počkat dva dny, než mi rozbiješ hubu?“ odsekl trochu nervně blonďák.

Černovláskovo obočí vylétlo vzhůru.

,,Proč bych ti chtěl u Jashina rozbít hubu?“ nechápal ho.

Naruto prudce rozevřel vchodové dveře.

,,Protože jsem byl na druhým konci já?! Nesnášíš mě přece!“ vyjel na něj zprudka.

Sasuke si ho chvíli měřil pohledem, než k němu přistoupil, chytil jeho obličej do dlaní a přitisknul se mu rty.

Plavovlásek vytřeštil nechápavě oči a zůstal zcela oněměle stát, neschopen jakéhokoliv pohybu. Tak s takovouhle reakcí teda nepočítal.

,,Myslel jsem si, že budeš takhle chutnat,“ zapředl mu do úst tmavovlásek a jazykem přejel po jeho dolním rtu, až se mladík před ním zachvěl.

,,C-c-co?“ vydechl stále dost nechápavě druhý.

Uchiha se na něj natlačil svým tělem a donutil ho tak zacouvat dovnitř do bytu. Nohou kopnul do dveří, aby je tak zabouchnul a poskytnul jim konečně soukromí před případnými čumily, kteří by se chtěli podívat přes kukátko svých dveří na chodbu, co se to tam děje.

,,S-Sasu-Sasuke,“ vydechl Naruto omámeně.

Pořád byl značně vykolejený z toho, že ten někdo na druhé straně sítě byl právě Sasuke. Že právě Sasuke za ním přijel. Že tu právě stál na chodbě bytu a Uchiha byl přilepený k jeho rtům.

Černovlasý chlapec se od něj konečně odtrhnul. Opřel si čelo o to jeho a rukama svíral cípy jeho trika na bocích. Jako kdyby si ho chtěl pojistit proti případnému útěku.

,,Bože, jsem tak rád, že jsi to byl ty,“ vydechl tiše.

,,C-cože?“ vydechl blonďák zmateně.

Vůbec to nechápal. Nedávalo mu to smysl

Sasuke se ušklíbnul.

,,Vypadne z tebe dneska nějaká normální věta?“

,,N-n-nev-ím,“ zajíknul se blondýnek stydlivě.

,,Chceš to raději napsat?“

,,Budeš si z toho dělat srandu? P-proč tu jsi?“

,,Lekl jsem se, jestli se ti něco nestalo, zaklapnul jsi noťas a přestal si být online,“ pokrčil jemně černovlásek rameny.

,,Byl jsem… Překvapený… Nečekal jsem, že uvidím zrovna tebe,“

,,Čekal jsi snad čtyřicetiletýho kamioňáka?“ uchechtl se Uchiha pobaveně.

Naruto se uvolněně zasmál.

,,Tohle Neji říkal taky.“

,,Nepřesuneme se někam jinam? Ne, že by mi vadilo tu stát na chodbě, ale přece jenom bych věděl o lepším místě na povídání,“ předhodil tiše starší a vyšší mladík.

Uzumakimu se zablesklo v očích.

,,A kdepak by sis chtěl povídat? V kuchyni třeba?“

,,Co se takhle přesunout do postele?“ tmavovlásek šel přímo k věci.

Nač chodit kolem horké kaše. Neměli by se před sebou stydět. Zažili mezi sebou už několik sex-chatů, nehledě na intimní fotku, kterou mezi sebou sdíleli. V téhle době šlo všechno strašně rychle, tak proč dělat okolky.

,,Myslím si, že zrovna na takovém místě si toho moc neřekneme,“ hrál si s ním Naruto s laškovným úsměvem na rtech.

,,Tam se dá říct tolik věcí,“ zavrněl Sasuke.

,,A… Nejdeš na to moc rychle náhodou? Co když já s tebou nechci mít nic společnýho? Co když přesně ty nejsi můj typ?“

Sasuke se na moment zarazil. Věděl, že je to jenom hra, bylo to na Narutovi poznat, ale přece jenom se trochu zarazil. Bylo to vážně možné?

Blonďák ho nechal ještě chvíli přemýšlet a lámat si s tím hlavu, než se hlasitě rozesmál.

,,Dělám si srandu,“ štípnul ho hravě do tváře.

,,Idiote,“ neodpustil si Sasuke a znovu ho políbil.

Tentokrát se k němu Uzumaki s chutí přidal a každičký polibek mu s o to větší vervou oplatil.

,,Tohle je o mnoho lepší než posraní smajlíci co posílaj pusinku,“ zavrněl mu do rtů a rukama mu zajel do vlasů.

,,To mi povídej.“

Naruto jej nakonec čapnul za ruku a táhnul do svého pokoje. Tam ho strčil na postel a obkročmo si na něj sednul.

,,Mám dojem, že ti dlužím naplácání na zadek,“ vzpomněl si a v očích mu svítily hravé jiskřičky.

,,To už dávno neplatí, maturitu jsem úspěšně složil,“ začal se se smíchem Sasuke bránit.

,,Ale ty jsi říkal, že by sis to nechal líbit,“ odporoval blondýn.

,,Jedinej, kdo tu dostane na zadek jsi ty.“

Sasuke ho hbitě stáhnul pod sebe a znovu uvěznil jeho rty. Nemohl se jich nabažit. Tak dlouho toužil po tom je konečně ochutnat. Ochutnat rty toho neznámého kluka, se kterým si tolik měsíců vyměňoval zprávy, a ze kterého se vyklubal jeho spolužák ze třídy.

,,Vážně a za co?“ vylekal se hraně plavovlásek.

,,Pokud se mnou v dalších hodinách neprovedeš to, co jsi tak krásně psal na netu, zmaluju ti zadek tak, že si tejden nesedneš,“ zavyhrožoval lehce černovlasý

Narutovým pokojem se nesl dvojitý uvolněný chlapecký smích.

– KONEC –

Napsat komentář