,,Vyhrál jsem,“ zaculil se blonďák po několika desítkách minut napínavé hry.
Sasuke na to koukal jako na zjevení. On. Ho. Porazil. Fakt ho porazil. Sebral mu skoro všechny kameny. Čím to mohlo sakra být? Naruto přece nikdy nebyl tak chytrý a přemýšlivý.
,,Zahrajeme si Shogi? Tohle bylo zahřívací kolo,“ zabručel Sasuke.
Naruta popadla salva smíchu až si musel setřít pár slziček.
,,Fajn,“ kývnul radostně.
Sklidili tedy desku i hrací kameny do krabice a Sasuke podal druhou hru.
Položili novou hrací desku na stolek a začali s rozmisťováním jiných hracích kamenů.
,,Chceš začít?“ navrhnul mu Naruto.
,,Hezky podle pravidel,“ zamumlal Sasuke.
,,Jak chceš,“ pousmál se blondýnek.
Sasuke vzal do ruky pět pěšců, obalil svou dlaň tou druhou a zatřásl. Hodil s nimi na hrací desku. Podíval se na ni. Na desku dopadly tři kameny červenou stranou nahoru, tudíž partii zahajoval Naruto.
Uzumaki si několikrát přejel dlaní o dlaň, jako by se chtěl zahřát.
,,Jdeme na to,“ uculil se a začal s prvním tahem.
***
– O několik dalších desítek minut později –
,,Zase jsem vyhrál!… Už se těším až mi uvaříš,“ zasmál se na konci Naruto pobaveně.
Hráli bezmála dvě hodiny. Oba se velmi soustředili na každičký tah a snažili se předvídat.
,,Jak to, sakra?“ prsknul Sasuke nechápavě.
Nesnášel prohry.
,,Občas jsem si dal partičku se Shikamarem, dost mě toho naučil,“ prozradil Uzumaki a vstal ze země, aby se protáhnul od dlouhého sezení, ,,Dojdu ti pro prášek, před několika minutami sis ho měl vzít.“
Sasuke ho skoro nevnímal. Pořád zíral na hrací desku. Ten kluk ho snad nikdy nepřestane překvapovat. Doteď si myslel, že ho v téhle hře dokáže porazit jenom Shikamaru, ale teď to dokázal i Naruto, což… bylo dost zneklidňující.
,,Doufám, že nejsi uražený,“ uslyšel Narutův hlas a ten ho dostal zpět z toku jeho myšlenek.
,,Nejsem uražený, jen překvapený. Nečekal jsem, že mě porazíš,“ uznal a vzal si od něj tabletku a sklenici s vodou.
,,Jsi nemocný, předpokládejme, že to bylo tím, a proto, jestli to opravdu chceš, tak s tebou dneska spát budu.“
Sasuke se na něj podíval s pozvednutým obočím a málem se udusil, když zrovna polykal prášek s vodou.
Naruto zrudnul jako rajčátko, když si uvědomil, co za pitomost právě řekl.
,,Teda u tebe! Ne s tebou! Nebo jako s tebou jo, ale ne tak jak to zní! Teda, do hajzlu, pomož mi, ttebayo! Jako pomož mi to vysvětlit, ne se udělat! Do prdele, co to kecám?!“ panikařil a naprosto pletl páté přes deváté.
Sasuke sice prášek s trochou vody spolknul, ale zbytek vody vyprskal ven na koberec. Smál se až se trochu dusil.
,,Myslím, že si skvěle pomůžeš sám!“
Naruto se zamračil, ale i přesto hrál na jeho rtech úsměv.
,,Já nejsem ty,“ vypláznul na něj posměšně jazyk.
Tmavovlásek se v ten moment zarazil.
,,Kurva,“ zamručel, zrudnul a hodil po něm polštář, který nahmatal za sebou na gauči.
Naruto ho se smíchem chytil.
,,Zvládneš to v koupelně?“ ujišťoval se, když se Uchiha zvedal ze země s tím, že se skočí rychle vykoupat.
Sasuke po něm střelil pohledem.
,,Já jen, aby ses mi zase nezašprajcnul ve vaně,“ dobíral si ho mladíš ninja.
,,Abych se ti nezašprajcnul někde jinde,“ ušklíbl se Sasuke a zmizel do koupelny.
Nechal tam stát ohromeného Naruta samotného.
***
V koupelně se vystřídali bez nějakého problému nebo zbytečného zdržování.
Naruto uvítal spíše rychlou sprchu než vanu, kterou měl Sasuke radši. Byl na to zvyklý, jelikož u sebe v bytě měl pouze sprchový kout bez vany. Vana pro něj byla luxus, který si nemohl dovolit. Ne, že by na to neměl, ale vana by se mu prostě do tak malé koupelny nevešla a shánět jenom kvůli vaně větší byt nebo dům se mu nechtělo. Byl zvyklý na tu skromnost, ve které žil už odmala.
Pouze v trenkách na spaní se Naruto doploužil k Sasukemu do ložnice. Ten už ležel se svlečeným trikem, připravený na mazání. Blonďák se ušklíbnul.
,,Koukám, že tohle je asi tvoje nejoblíbenější část dne,“ utahoval si z něj.
Sasuke zrudnul.
,,Fakt mi to pomáhá, tak co. Už skoro nemám rýmu,“ zalhal a jako naschvál musel zrovna v tu chvíli kýchnout.
,,Jo, jasně,“ zasmál se Naruto a přisednul si k němu.
,,Co budeme zítra dělat?“ zajímal se tmavovlásek.
Musel nějak protnout to ticho, při kterém mu Naruto vmasírovával mastičku do kůže. Potřeboval se opět soustředit na něco jiného než na ty pocity, které v něm Narutovy dlaně vyvolávaly.
,,No… ráno se zase stavím u Tsunade. Dneska si žádné zvláštní příznaky neměl, takže je možné, že ti jen bylo chvilkově nevolno. Pak, když se na to budeš cítit se můžeme spolu projít na trh, je potřeba nakoupit nějakou zeleninu a ovoce, abys do sebe dostal taky nějaký vitamíny. Naobědváme se a můžeme zase chvilku posedět v altánku nebo si dát další partii v Go nebo Shogi,“ zazubil se Naruto.
,,Hmm, to zní dobře. To mi připomíná, stavili bychom se u Ino v květinářství, potřebuju tam sehnat nějakej postřik na kytky,“ zamyslel se Uchiha.
,,Dobře, může být,“ kývnul, ,,Ale jen když se na to budeš cítit. Nebudeme ty vycházky nějak moc přehánět.“
Oba si až moc dobře uvědomovali, že tahle konverzace vypadala, jako kdyby spolu už nějaký pátek žili. Taková přirozená, nenucená, normální… až partnerská.
***
Následujícího rána, po příchodu od Tsunade se Naruto se Sasukem opravdu vydal na trh, kde nakoupili spoustu různých druhů zeleniny a ovoce.
A domů se zastavili u Ino v květinářství, kde narazili i na její dva týmové partnery – Shikamara a Choujiho.
,,Ahoj kluci,“ přivítala je blondýnka za prodejním pultem s úsměvem na rtech a zamávala jim.
Shikamaru, pro nějž byla neskonalá otrava vůbec otvírat pusu a Chouji, který měl celou pusu nacpanou cibulovými kroužky, jen kývli hlavami na pozdrav.
,,Ahoj,“ pozdravili je sborově Sasuke s Narutem.
,,Co pro vás můžu udělat?“
,,Potřebuju tamten postřik na kytky,“ zamručel Sasuke.
Nějak mu ten zvláštní název úplně vypadnul z hlavy.
,,Vím, co myslíš,“ zazubila se Ino.
Přešla k jednomu z regálu a během vteřinky jej nesla k pultu.
,,Jak ti vůbec je? Slyšela jsem, že jsi marod a Naruto se o tebe stará.“
,,Jak to víš?“ zajímal se hnedka blondýn.
,,Sakura,“ protočili očima Ino, Shikamaru a Chouji naráz.
Chlapci se rozesmáli.
,,Jo, už se mi daří líp. V pondělí jdu na kontrolu, tak snad už doma dlouho nebudu,“ odpověděl Sasuke na Ininu otázku.
,,Sakura si stěžovala?“ přimhouřil podezřívavě oči modroočko.
,,Stěžovala?“ prohodil Shikamaru s pozdviženým obočí.
,,To je slabý slovo,“ uchechtl se Chouji a zalovil v pytlíku s cibulovými kroužky.
,,Přímo zuřila,“ rozesmála se Ino.
,,Heh,“ podrbal se Naruto na zátylku.
,,Vecpala se ke mně včera dopoledne, když byl Naruto u Tsunade,“ pokrčil rameny Sasuke, ,,Klasicky pod záminkou toho, aby zjistila, jak mi je.“
,,Já vím, všechno mi… spíš nám všem to tu líčila naprosto barvitě,“ smála se Ino dál.
,,No, koukám, že podvýživou netrpíš,“ sjel černovláska Shikamaru pohledem.
,,Podvýživou?“ pozdvihl tmavovlásek nechápavě obočí.
,,Vyprávěla tu, jak tě Naruto určitě mučí hlady, když dozajista neumí vařit. Jak se o tebe určitě řádně nestará a ty strádáš. Jak si může dovolit nechat tě doma samotnýho, když jsi nemocný a tak,“ mávla nad tím Ino rukou s odfrknutím.
,,Aha… no… Naruto se náhodou v kuchyni překonává, takže podvýživou netrpím zcela určitě. A to, že mě nechá doma na chvíli samotnýho, když jde Tsunade podat hlášení? Jsem snad sedmiletý děcko?“ zamračil se Sasuke a začínal pomalu pěnit vzteky, ,,Léky dostávám pravidelně, pořád se mě ptá, jestli něco nepotřebuju… Pochybuju, že kdyby to byl takovej mamlas, jak ho Sakura popisuje, Tsunade by ho asi nepověřila tím, aby se o mě postaral.“.
Ta holka ho štvala už od první chvíle, co se vedle něj posadila tenkrát před lety v Akademii a štvát ho nepřestala doteď.
,,Neřeš ji, Sasuke, jen přehání, všichni to vědí.“
Ino si přimáčkla dlaň na ústa, jako kdyby řekla něco, co neměla.
,,Jak všichni?“
Sasuke se zamračil ještě o stupínek víc a sevřel pěsti.
,,Kudy chodí, všem vykládá, jak se o tebe Naruto nestará… Co jsem zaslechla, byla snad i za Hokage a pomalu ji prosila na kolenou, aby se o tebe mohla starat namísto tebe, Naruto,“ začal Shikamaru s povzdechem a poněkud lítostivě se na blondýnka zadíval, ,,Ale buďte v klidu, kluci, vážně ji to nikdo nevěří.“
,,I když ji pořád dokola vysvětluju, že s ní nikdy nebudeš a že já ji to vysvětluju po dobrém i po zlém, nevnímá to. Je tebou fakt posedlá,“ zavrtěla hlavou Ino.
,,Tak ji to budu muset říct asi sám!“ zavrčel, otočil se na patě a vyrazil z květinářství ven.
,,Sasuke, kam jdeš?! Počkej přece na mě, sakra!“ vypísknul Naruto, který doteď jenom mlčky poslouchal a rozeběhnul se za ním.
,,Hej, kluci, a co ten postřik?!“ houkla na ně Ino.
,,Odpoledne jim ho doneseme,“ zamumlal Chouji a zahodil prázdný pytlík od cibulových kroužků do koše.
Z pouzdra, které normálně sloužilo na uskladnění shurikenů a kunaiů, vytáhnul další a nadšeně ho roztrhl.
,,Nepřišli vám ti dva trochu… zvláštní?“ zamumlal ledabyle Shikamaru a tmavýma očima se díval k východu z krámku.
,,To si piš,“ zahihňala se potěšeně Ino s jemným ruměncem na tváři.
Naruko 