Zasláno do Spojeni osudem

Kapitola čtrnáctá: Už je to tu zas

Schůzka s Peinem konečně dospěla konce a kupodivu se oba po několika měsících handrkování dohodli na obchodu. Úlevně jsme si vydechli, když on a jeho tři asistenti, opustili firmu.

,,Uff, konečně ho mám z krku,“ ulevil si ještě jednou Sasuke a zpola se otáčel na točitém křesle.

,,Přijde určitě někdo další, kdo vám nedá spát, pane,“ řekl jsem rejpavě, ale pak jsem si uvědomil, jak divně a dvojsmyslně to vlastně vyznělo.

,,Někdo takovej už tu je,“ podíval se na mě takovým zvláštním pohledem.

,,Pane,“ vydechnul jsem skoro až mučednickým tónem.

,,Nebudu se o tom bavit, pokud ty sám nebudeš chtít,“ zamumlal.

,,Děkuji, pane,“ kývnul jsem.

Chvíli jsem nervózně přešlapoval na místě. Už jsem chtěl zase zmizet k sobě do kanclu, měl jsem ještě něco na práci, ale měl jsem takovej dojem, že naše debata, ať už by se měla týkat čehokoliv, ještě neskončila. A měl jsem pravdu. Sasuke najednou plácnul dlaněmi do stolu až jsem nečekaným leknutím nadskočil.

,,Ne, nenechám to být,“ řekl pevně a mračil se jak čert.

Povytáhl jsem obočí.

,,Opravdu se mnou nechceš být? Vážně to se mnou nechceš zkusit?“ vhrknul.

I když mi to lámalo srdce, aniž bych věděl proč, zavrtěl jsem hlavou.

,,Nechci, pane,“ odmítnul jsem v klidu.

,,Jak to ale bude dál?“ naléhal.

,,Tak jako doteď, užívejte si klidně s jinými,“ řekl jsem mu.

,,Já ti ale nechci ubližovat,“ zamítnul okamžitě.

Jen jsem si povzdechnul.

,,Hold se nedá nic dělat, nějakou bolest snesu, ale byl bych rád, kdybyste mě informoval, že to třeba hodláte zrovna dělat.“

Sasuke se ironicky ušklíbnul.

,,Jasně, takže ti mám napsat zprávu na mobil ve stylu jako ,Naruto, očekávej příval bolesti, jdu si zašukat‘?“

Zasmál jsem se.

,,Jo, třeba tak nějak.“

,,Nepřestaneš mě překvapovat,“ zamračil se a zavrtěl nechápavě hlavou.

Jenom jsem nad tím pokrčil rameny.

***

Léto se ladně přehouplo do podzimu, člověk by to skoro nepostřehl. Listí se začalo barvit do nádherných barev. Vzduch se stal o krapet chladnějším, ale to mi nevadilo. Pořád to bylo na košili a sako.

Nesl jsem znovu dva kelímky kávy do firmy. Už se to prostě stalo trapným zvykem, že jsem do Sasukeho lil ranní kafe z ulice. Nebránil se tomu.

Jo, a opravdu dostál svého slova. Nezkoušel to na mě. A dokonce ani jednou mě vlastně nepodvedl. Cítil bych to. Což nechápu. Mohl si vybírat. Ke kolenům mu padala spousta omeg, a občas dokonce i alfy. Měl prostě svůj půvab.

***

Uprostřed jedné úplňkové noci mě vzbudil nával horka. Poslední dobou mám ty hormony nějak zvláštně rozházený. Dřív jsem háral pravidelně a na den přesně, a teď to na mě skáče, jak se tomu zachce.

Byla sobota, půl třetí ráno a já nadrženě svíral svůj penis v ruce. Už jsem se udělal dvakrát a pořád mi to nestačilo. Jasně, moc rychle jsem čuchnul k sexu, když jsem háral. Ach jo…

Roztěkaně jsem se díval na mobil na nočním stolku. Mám nebo nemám? Potřebuju to, sakra. Má o mě ale ještě vůbec zájem, když už jsme se o tom tak dlouho nebavili a nic na mě v posledních týdnech nezkusil?

Sáhnul jsem po telefonu a vytočil jeho číslo. Příšerná drzost volat v sobotu skoro ve tři ráno svému šéfovi kvůli sexu. Špatně se mi už dýchalo.

,,Naruto? Stalo se něco?“

Sasukeho hlas nezněl vůbec ospale. To ještě nespal? Bavil se někde? V pozadí bylo ale ticho.

,,Sssasssuke,“ zasyčel jsem do telefonu, ,,potř-potřebuju tě,“ vzdychnul jsem.

Jenom slyšet jeho hlas a sám říkat tu žádost mě neuvěřitelně vzrušilo.

,,Za dvacet minut jsem tam.“

Pochopil to dost rychle, chlapec, klobouk dolů.

***

Neuteklo dvacet minut, uteklo pouhých dvanáct, když se ozvalo drnčení zvonku. Počítal jsem to.

Nahý jsem vyběhl ke sluchátku, zmáčkl dlouze bzučák a otevřel dveře. Celý jsem hořel. Srdce mi tlouklo, když jsem slyšel jeho kroky po schodech a cítil jeho pach, který se blížil a blížil.

Když mě uviděl nahého ve dveřích, jak nestydatě vykukuju, začal si okamžitě stahovat mikinu, kterou měl na sobě. Bylo zvláštní ho vidět v neformálním oblečení. Zatáhnul jsem ho za lem trika do útrob svého bytu a natisknul ho na dveře. Tak strašně jsem ho potřeboval. Nikdy mě už nikdo neuspokojí tak, jako on. Natisknul jsem se nadrženě na něj a vyhledal jeho rty. Ty moje už hořely nedočkavostí. Teď už jsem nějaký zábrany ohledně líbání fakt neměl. Byly by zbytečný.

,,Om-omlouvám se, pane… ž-že jsem vás… tak nestydatě vytáhnul… z postele,“ vrněl jsem mu do rtů a roloval mu triko nahoru, abych mu ho pak přetáhnul přes hlavu a zahodil někam za sebe.

Ihned jsem se začal dobývat do jeho kalhot. Pořád jsem ochutnával jeho božské měkké rty. Zahákl jsem prsty za lem jeho kalhot a tím, jak jsem mu je stahoval dolů, jsem si i klekal. Jeho mužství už bylo napjaté v trenkách a čekalo na milosrdné osvobození.

,,Naruto,“ vzdychnul slastně, když jsem ho bez nějakých okolků začal ihned kouřit.

Ježíši, byl skvělej pocit, kouřit péro svýmu šéfovi. A ještě lepší bylo, mít ho v zadku. Otvor už jsem měl celý mokrý, připravený a nadržený.

Sasuke zajel rukama do mých vlasů, chytnul do pěsti pár pramenů a začal mi přirážet do úst. Zachytil jsem se jeho boků a trochu jeho pohyby zpomalil, nechtěl jsem být udušen jeho pérem, i když… byla by to fajn smrt.

,,P-p-počkej… už… už budu,“ vzdychal Sasuke hlasitě a opíral se o vchodové dveře.

Pustil jsem jeho boky, jednou rukou chytnul jeho penis, abych ho mohl přitom honit a druhou si začal pohrávat s jeho kulkami. Zrychlil jsem tempo a netrvalo dlouho a explodoval mi do úst.

Za vlasy mě vytáhnul na nohy. Zbavil se zbytku veškerého oblečení, chytnul mě do náruče a dle mé navigace mě odnesl do ložnice. Doslova mě hodil na postel a hlavu zabořil mezi moje nohy. Zaječel jsem až bolestivou slastí, když jsem ucítil jeho hbitý jazyk, jak olizuje můj, už tak dost vlhký otvor.

,,Bože! Krucinál!“ vydechl jsem.

Tohle mi nikdo nikdy ještě nedělal. Bylo to tak… tak úchylně skvělý!

Začal jsem po chvilce cákat. Jenom z toho, jak Sasuke můj otvor lačně olizoval a sem tam do něj vjel jazykem.

Černovlasý ďábel se nade mě nahnul a opět spojil naše rty. Navedl svůj penis k mému vstupu a pomalu se sunul dovnitř do mých horkých a úzkých útrob. Klidně ho do mě mohl vrazit na jeden příraz, nevadilo by mi to.

,,Tak úzkej,“ zasyčel spokojeně.

Objal jsem ho nohama kolem boků a ruce zaháknul za jeho krk. Jazykem jsem dráždil ten jeho a slastně mu vzdychal do úst. Přimhouřenýma očima jsme sledovali svoje výrazy.

Dal mi chvilku na zvyknutí, a když jsem proti němu netrpělivě a chtivě přirazil, rozjel se.

,,Není… nic… lepšího… n-než… tohle,“ cedil skrze zatnuté zuby.

Na mě šly skoro mdloby. Před očima mi lítaly hvězdičky. Ani jsem skoro nepostřehl, že se sklonil k mému krku, který olizoval. Takhle mě označit nemohl díkybohu. Nejlepší značení je, když to děláte zezadu, je tam nejlepší přístup.

,,S-Sasuke… Šukej mě,“ vzdychal jsem jako smyslů zbavený.

A Sasuke mou prosbu vyslyšel. Přirážel do mě tvrdě a rychle. Vystoupil ze mě, aby mě přetočil na čtyři a na jeden příraz do mě znovu pronikl. Vždycky vyjel až po špičku a pak tvrdě přirazil až po koule.

Zarýval jsem prsty do peřin a s hlavou v polštáři jsem si ničil řvaním hlasivky. Přišel jsem si jako zvíře. Ucítil jsem Sasukeho dech vzadu na krku. Trochu jsem zpanikařil. Ještě jsem byl pořád relativně při smyslech. Na tohle jsem si dával pozor.

,,Ne… prosím… ne,“ vydechl jsem.

,,Neboj se, lásko,“ zamručel a začal mě na krku dravě líbat.

Jak mi to řekl?

Od krku se posunul s polibky až na páteř. Rukou se zkušeně pohyboval v mém klíně a tou druhou si mě pěkně přidržoval za bok, neustávaje v přírazech.

,,Chci… Chci si tě… o-osedlat. Prosím,“ vydechnul jsem ztěžka.

Sasuke do mě ještě párkrát přirazil, než ze mě vystoupil. Plácl sebou na záda a vzal si mě do klína. Nasedl jsem na jeho vztyčený úd, sklonil se k němu a začal se s ním opět líbat. Jednou rukou chytl moji půlku zadku a drtivě ji mačkal, druhou zajel do mých vlasů a drtil i je.

Nasedával jsem a vysedával rychle a krátce. Potřeboval jsem to vzrušení ze sebe dostat. Okolo krku mi poskakoval jeho řetízek. Pořád jsem ho nesundal. Nosil jsem ho od chvíle, co mi ho v hotelu připnul.

Rukou jsem sjel do vlastního klína a začal se uspokojovat. Cítil jsem, že to na mě velmi brzy konečně přijde.

Za chvíli ve mně Sasuke s hlasitým výkřikem explodoval a já se o pár vteřin později vycákal na jeho zpocené ploché bříško. I potom jsem ho pořád líbal. Ale už ne tak dravě, spíše lenivě. Mazlil jsem se s jeho rty. Užíval si to spojení.

Sasuke mě až skoro láskyplně hladil ve vlasech a polibky mi se vší chutí oplácel.

,,Jsem rád… že jsi se ozval,“ vydechl Sasuke tiše a volnou rukou mě objímal kolem pasu.

,,Mrzí mě… že jsem vás tak zneužil,“ uchechtnul jsem se a zabořil hlavu do žlábku mezi jeho krk a rameno.

Natočil jsem hlavu tak, abych mohl rty jeho krk jemně oždibovat. Cítil jsem, jak začal rychleji dýchat.

,,Chceš druhý kolo?“ ušklíbnul se.

,,Chci to dělat až do pozdního rána,“ zavrněl jsem mu nadrženě do ucha a skousnul jsem mu lalůček.

Sasuke tiše zasténal a rukama mě chytnul za zadek. Začal se ve mně pohybovat. Jeho penis ve mně rostl a mohutněl. Byl to skvělý pocit.

,,Beru tě za slovo.“

***

Z postele jsme se vyhrabali až po poledni. Celý udýchaní, zpocení a od spermatu ulepení, ale uspokojení a… šťastní? Zapadli jsme do sprchy a společně se osprchovali. Opravdu, jen osprchovali. Byl jsem úplně vyčerpanej a vycucanej, stejně jako Sasuke.

,,Zdržíte se tu na oběd, pane?“ zeptal jsem se vychovaně.

Když už jsem mu volal kvůli šukání, bylo by nevhodný ho potom poslat sprostě domů.

,,Jestli ti to nevadí,“ pokrčil rameny, ,,A proboha aspoň v soukromí mi tykej, je to už vážně nesnesitelný.

,,Fajn… Jen upozorňuju, že tu nic nemám, musíme si něco objednat.“

,,Není problém,“ řekl černovlásek a už hledal telefon.

Já se mezitím přesunul do kuchyně.

,,Pizza vyhovuje?“ houknul na mě z chodby, kde zůstali ležet ještě jeho kalhoty a v nich nejspíš byl i jeho telefon.

,,Může být, slaninovou, prosím!“ houknul jsem na něj nazpět a oběma nám nalil pomerančový džus do skleniček.

Už jenom ten pocit, že nalévám polonahý džus do dvou skleniček místo do jedné a že po mém bytě pobíhá polonahý a neuvěřitelně přitažlivý muž, který mě právě božsky bez problému uspokojoval celou noc, mi v hlavě, a hlavně v srdci dělal strašný zmatek.

,,Za půl hodiny tu budou,“ vytrhl mě Sasuke z myšlenek.

,,Už aby to bylo, umírám hlady,“ protáhnul jsem se a podal mu skleničku.

,,Díky,“ usmál se na mě.

Zahřálo mě u srdce. Ten úsměv patřil mě. Jenom mě. Ach jo, kam se to začínáš zase řítit, Uzumaki?

Napsat komentář