Další den nezačal nikterak pěkně.
Za prvé, Naruto zaspal, což se mu poslední dobou opravdu nestávalo, jelikož byl docela ranním ptáčetem. Měl se setkat se svým týmem – Kazuyou, Soichirem a Kumiko. Byli to tři geninové, které nyní připravoval na Chuuninské zkoušky, které se měly v brzké době pořádat.
Za druhé zjistil, že venku leje jako z konve a obloha je temná, jako kdyby ještě neskončila noc. Neměl rád studený déšť. Něco jiného bylo, když bylo venku teplo a pršet. To se mu líbilo. Přišlo mu to nějak dětinsky romantické. Ale pokavaď bylo zataženo a zemi skrápěl silný studený liják, nesnášel to. Bylo to takové pochmurné. V takových dnech neměl na nic absolutně náladu a většinu naplánovaných tréninků odvolal.
Za třetí, málem vyletěl vzteky z kůže, když zjistil, že si ke snídani nemůže dát svůj oblíbený instantní ramen, jelikož už doma žádný neměl. Začínal skoro pukat vzteky. Takovýhle začátek dne pro něj byla katastrofa.
Za čtvrté, se nevyspal nikterak dobře. Celou noc měl hlavu plnou toho nafoukaného a sebestředného idiota, který teďka hnil v žaláři a jeho zábavou nemělo být nic jiného než zpytovat svoje zkažené svědomí. Pořád v mysli viděl ten obrázek, který se mu včera naskytnul. Připoutaný Sasuke u zdi. Bezmocně připoutaný Sasuke u zdi. Nahý, bezmocně připoutaný Sasuke u zdi. Rychle zavrtěl hlavou, aby myšlenky na ty příšerné sny zahnal někam do kouta. Na tohle teď opravdu myslet nemohl.
No a konečně za páté, když se udýchaně dostavil na místo srazu se svým týmem, tak zjistil, že tam stejně nejsou. Vztekle se rozhlížel, promočený úplně na kost všude možně, jestli je náhodou nezahlédne někde schované. Místo toho jeho zrak ulpěl na postavě, která se k němu rychle přibližovala.
,,Ahoj Ino, neviděla jsi někde můj tým?“ vyzvídal hned, když se k němu blondýnka konečně přiblížila na doslech.
,,Převzala si je TenTen. Tsunade jim nařídila rychlou misi a jelikož si nebyl nikde poblíž, nemohla tě informovat. Letím sem už po čtvrté!“ vztekala se.
,,Promiň,“ nervózně se podrbal na zátylku ve vlasech, ,,zaspal jsem.“
Ino jenom potřásla hlavou.
,,Tsunade tě chce vidět,“ řekla na to jen.
,,Díky,“ zamumlal na ní a vydal se rychle do Hlavní budovy.
***
,,No to to trvalo!“ přivítala Naruta blonďatá Hokage za stolem plným papírů a složek.
Pořád se to tu nezměnilo a blondýnek začínal mít strach, že až ho jmenují Hokagem, neprokouše se touhle hordou papírů ani on.
,,Promiňte, bá-chan, zaspal jsem,“ zasmál se opět nervózně a zase se podrbal na zátylku ve vlasech, ostatně jako vždy, když byl nervózní nebo nesvůj.
Tsunade ho sjela pobaveným pohledem a pak svůj zrak stočila opět na Choujiho, Kibu a Nejiho, jenž postávali kousek opodál a jejichž přítomnost Naruto málem ani nezaznamenal.
,,Takže ohledně mise je vám vše jasné?“ zeptala se jich.
,,Jistě Hokage-sama,“ kývnul Neji.
,,Výborně, přeji vám tedy mnoho zdaru při misi,“ propustila je s pokýváním hlavy a mávnutím ruky ke dveřím.
Všichni tři se na Naruta povzbudivě usmáli a opustili kancelář Hokage.
,,Prý se mnou chcete mluvit, bá-chan,“ spustil Naruto, když se za třemi ninji zavřely dveře.
,,Ano, posaď se,“ pokynula mu k židli.
Blondýnek beze slova uposlechl a když se posadil, složil zvědavě ruce do klína.
,,Takže,“ začala starší blondýna, opřela si lokty o stůl a propletla prsty, na které si položila ledabyle bradu, ,,kdy budeš chtít předat titul?“
,,N-no,“ zadrhnul se překvapeně Naruto a zamyšleně se na ní podíval, ,,j-já ne-vím.“
Na chvíli se rozhostilo v kanceláři ticho.
,,Rád bych ještě byl u toho, aby děcka úspěšně složili zkoušky a stali se Chuuniny,“ zapřemýšlel nakonec nahlas.
Tsunade souhlasně pokývala hlavou.
,,Mám v plánu konat Chuuninské zkoušky letos v srpnu.“
,,Tak, co kdybych byl zvolen na Nový rok?“ zapřemýšlel Naruto znovu.
,,Je to na tobě, Naruto, chceš čekat dalších devět měsíců?“
,,Popravdě, klidně si ještě počkám,“ zasmál se upřímně.
,,Změnil si názor snad?“ podivila se zcela oprávněně blondýna.
,,Ne, ne to určitě ne, jen… zatím mi to takhle vyhovuje, není kam spěchat ne? Jste v nejlepší formě…“
Tsunade pozdvihla obočí.
Naruto chvíli těkal pohledem po kanceláři.
,,Chci říct,“ odkašlal si, ,,rád bych si ještě užil trochu volna, než se uvrtám do práce za stolem.“
,,Rozumím,“ usmála se na něj.
***
Když Naruto odcházel z kancelář, kde s Hokage strávil ještě nějaký čas tlacháním, narazil na Sakuru, která tam zrovna mířila.
,,Prý si byl za Sasukem,“ řekla, aniž by ho pozdravila.
Naruto se lehce zamračil.
,,A ty zřejmě taky, když to víš,“ ucedil nespokojeně a jeho nálada opět klesla.
,,Nesla jsem mu oběd.“
Naruto si odfrknul.
,,Sasuke není v pětihvězdičkovém hotelu, Sakuro,“ zamručel nesouhlasně, ,,je ve vězení, sakra.“
,,Můžu si dělat, co chci,“ zavrčela na něj a obešla ho rázným krokem.
Naruto si povzdechl a otočil na ni přes rameno hlavu.
,,Přestaň se o něj takhle starat, zradil nás, zavrhnul nás, chtěl nás zabít, to ti nestačí?“
Sakura se zastavila a otočila se na něj celým tělem.
,,Naruto… zamysli se trochu, sakra. Má z tebe být Hokage! Copak nevíš, že pro nás špehoval?“ vydechla zamračeně.
Byla už unavená z věčného dohadování s ním.
,,Jasně, a proto skončil za mřížemi,“ ušklíbnul se a rozešel se raději pryč.
Nechtěl se s ní zase hádat, ale přišlo mu, že si jí Sasuke zase velmi dobře omotává kolem prstu. Nelíbilo se mu to a chtěl tomu nějak udělat přítrž. Akorát jí bláznil hlavu a kdoví, co všechno jí za ty všechny návštěvy stihnul nakecat.
***
Zbytek pošmourného dne, kdy se lijáku stále nechtělo přestat a dál studenými kapkami trýznil zemi, strávil doma, zabraný do svých myšlenek.
Zíral z okna kamsi do dáli, i když přes kapky tekoucí po skleněných tabulí, moc neviděl. Cítil se zvláštně roztěkaně. Stále mu nedocházelo Sakuřino chování a to, jak neustále Sasukemu podstrojovala, i když byl vězněm. Myslel si, že už dávno ze svého pobláznění vůči Uchihovi vyrostla.
Vydržel tam tak nečině sedět a přemýšlet až do večera, kdy se počasí konečně uklidnilo a vzduch se tím vytrvalým deštěm krásně pročistil.
Odvrátil svůj pohled od okna, vstal, sebral přehozenou mikinu přes opěrku židle a vyšel z bytu ven do temných ulic.
***
,,Už zase Naruto-kun?“ zasmál se strážný, když si povšimnul blondýnka, jak se objevil v podzemním vězení.
Naruto se jemně zamračil. Skvělý, teď ještě budou po Konoze lítat fámy, že i jeho Sasuke ovlivnil.
,,Potřebuju si s ním jenom vyjasnit několik věcí,“ zamručel v odpověď a vešel dovnitř.
,,Máme vás tu nechat o samotě?“ zeptal se hned jeden z dvojice strážných vevnitř.
Byli to ti samí, co předchozího dne.
,,Děkuju,“ kývnul a už si to rázoval na konec chodby.
Byl naštvaný sám na sebe, že je tu znovu, ale jak řekl prvnímu strážnému, potřeboval si s ním vyjasnit pár věcí. A čím dřív to udělá, tím dřív se ho konečně zbaví a nebude sem už nikdy muset přijít.
Naruko 