K Narutovi domů se nakonec dostali až krátce před půlnocí. Přisedla si k nim totiž později ještě Ino, Hinata, Neji a Shino. Debatovali, bavili se a pili. Ale samozřejmě s mírou, jelikož ostatní čekala druhý den mise nebo trénink.
,,Kdo půjde první do sprchy? Ty nebo já?“ zajímal se blonďáček, když odhodil klíčky a peněženku na poličku u dveří.
,,Můžeme jít klidně oba,“ ušklíbnul se černovlasý ninja.
,,Ha ha ha, dneska seš teda ohromně vtipnej,“ ucedil Naruto a pohodil hlavou.
,,Myslel jsem to vážně,“ zavrněl Sasuke se zvláštním odleskem v očích.
Naruto ustrnul v pohybu. Stál k Sasukemu zády, čelem ke své posteli a rozepínal si zrovna kombinézu. Trhaně se otočil ke svému nynějšímu spolubydlícímu.
,,Prosím?“ vydechl.
Sasuke k němu pomalu přistoupil.
,,Tam bych možná byl ochotnej si i kleknout,“ zavrněl skoro až podmanivým hlasem.
Naruto zamrkal. Sasuke použil dvojsmysl. Zase. Tohle se mu snad jen zdá! To přece nemyslí vážně, ne?
,,S-Sasu-Sasuke?“ zadrhnul se.
,,Hmm?“
,,On ti hodil někdo něco do pití?“ snažil se odlehčit situaci žertem, ,,N-nebo si t-trochu pře-bral?“
Ne, že by mu to bylo nepříjemné, ale tohle prostě nebyl ten Sasuke, kterého znal. A to mu taky nebylo nepříjemné, ba naopak. Ale cítil nervozitu a obavy prostupující mu tělem.
,,Ne, proč by to někdo dělal?“
,,Chováš se nějak… zvláštně,“ polknul nasucho.
,,A jak zvláštně?“
Sasukeho dech mu ovanul tvář. Saké z něj ale vůbec netáhlo.
,,No… no… no…“
Naruto se v tom naprosto ztratil. Nenacházel vhodná slova, kterými by situaci popsal.
,,Koukám, že jsi dneska nějak výřečnej,“ zasmál se černovlásek.
Blondýn otevřel pusu, ale zase ji zavřel. To Sasukeho pobavilo.
,,Opravdu velmi výřečnej,“ podotkl Sasuke, zvedl ruku a zasunul Narutovi pár pramínků neposedných vlasů za ucho.
Blonďák se pod tím dotekem mírně zatřásl.
Tmavovlásek ruku nestáhl. Místo toho více roztáhnul prsty a položil si je na Narutovu tvář. Sledoval jeho modré hloubky a začal se k němu pomalu přibližovat obličejem.
Když byl asi tak milimetr od jeho rtů, naposledy se mu podíval do očí, než ty svoje zavřel a konečně ho znovu políbil. Musel si v duchu přiznat, že mu to vážně celý den chybělo.
Naruto tentokrát na nic nečekal, zajel rukama do Sasukeho rozčepýřených vlasů na zátylku a přitáhl si ho blíž k sobě. Vzdychnul, když se jejich jazyky znovu potkaly.
Sasuke druhou volnou rukou sjel na Narutův bok a jemně jej zmáčknul. Podivil se, ale zároveň ho potěšilo to, že blondýn udělal krok dozadu a pomalu si sedl na postel. Sasuke se k němu tak musel sklonit.
Blonďák si pomalu začal lehat do peřin a Sasukeho táhnul na sebe za neustálého líbání. Hlava se mu z toho motala, v břiše mu lítalo snad tisíc motýlů. Vždyť on se tu líbá se Sasukem! A ne poprvé! A políbil ho jako první on! A ne poprvé! Nevěděl, co si o tom má myslet. Byl momentálně nejšťastnějším člověkem na světě, ale zároveň měl stále určité pochybnosti, které ho nepříjemně nahlodávaly zevnitř.
,,M-můžu ti to… rozepnout?“ zeptal se tiše Sasuke.
Naruto jen poblázněně kývnul hlavou a pak uslyšel zvuk rozepínaného zipu jeho kombinézy.
Tmavovlásek rozepnul zip a trochu mikinu rozhrnul. Na svět tak vyvstalo Narutovo opálené vypracované tělo halené pouze do síťovaného vršku. Sasuke musel tiše vzdychnout nad tou nádherou. Ze rtů sjel na plavovláskův krk, který začal okamžitě s chutí ochutnávat a zkoumat jazykem, rty a občas i zoubky.
Blonďák se neubránil poměrně hlasitého zavzdychání, když jeho parťák narazil na to šíleně citlivé místo pod ouškem. Před očima se mu dělaly mžitky, srdce bušilo o sto šest a kamarád v kalhotách se pomalu ale jistě probouzel k životu.
,,Můžu… můžu se tě… dotknout?“ vzdychnul Sasuke další svůj dotaz.
Zeptal se. Pro jistotu. Včera večer ho tím nejspíš vystrašil, když mu zajel pod ještě své triko a dotknul se tak jeho nahého boku. Nechtěl udělat nic, co by mu bylo nepříjemné.
,,J-jo,“ přikývnul tiše Naruto a užíval si to laskání.
Sasuke tedy na nic nečekal, zajel mu rukou pod síťovaný vršek a rovnou začal to tělo pod sebou prsty prozkoumávat. Dotýkal se té holé hebké kůže bříšky prstů až to občas Naruta lehce zašimralo.
Mladší shinobi začínal cítit silné pnutí v dolní části svého těla. Proboha opravdu tohle s ním dělali jenom Sasukeho dotyky a polibky?!
Sasuke se nechtěně odlepil od Narutova krku a zahleděl se mu znovu do očí. Hledal tam jakoukoliv stopu toho, že by to chlapci pod ním bylo nějak nepříjemné. Nic ale nenašel, a to ho zahřálo na duši. To poslední totiž bylo, aby dělal něco, co druhý nechtěl.
,,Ď-děje s-e něco?“ pípnul Naruto a jeho tváře byly od vzrušení, které kolovalo jeho tělem, roztomile zrudlé.
,,Ne,“ pousmál se tmavovlásek, ,,jen… jsi nádhernej.“
,Je tak roztomilej, sakra!‘ pomyslel si Sasuke rozněžněně, až se tomu sám v duchu divil.
Uvědomil si, že vlastně posledních několik měsíců o tomhle klukovi začíná smýšlet tak trochu jinak. Jinak, než by měl. Jinak, než by bylo normální. Ale snažil se to vždycky v mysli pohřbít a vůbec nereagovat na to, co mu našeptával jeho vnitřní hlásek.
Pohledem sjel z jeho tváře, přes to nádherné tělo, až se temné oči zabodly přesně do toho místa v kalhotách, které se nadouvalo.
,,Jsi… vzrušenej,“ konstatoval s potěšením zcela očividné.
,,Mmh,“ přikývl tiše blonďák a o stupínek více zrudnul.
Sasuke hypnotizovaně vztáhl ruku a dotkl se té boule. Pohladil ji, jemně zmáčknul a Narutovy se ze rtů opět vydral slastný sten. Měl sto chutí servat z něj kalhoty i spodní prádlo a pořádně zblízka si jeho penis prohlédnout a ochutnat. Přejel prsty ke knoflíku a rozepnul ho. Stáhnul zip.
,,P-p-poč-kej!“ vyjekl najednou blondýn vyděšeně a chytnul ho za ruku.
Poposunul se rychle na posteli. Dál od něj. Musel si zachovat chladnou hlavu, nemohl do toho takhle skočit. To nejde! Byl by pak zklamaný a to nechtěl. Nechtěl zažít další pitomé zklamání, které by ho bolelo a drásalo ještě kdovíjak dlouho.
,,Udělal jsem snad něco špatně?“ zeptal se druhý vykolejeně.
,Měl ses zeptat, idiote! Měl ses zeptat,‘ nadával si v duchu.
,,T-to nemůžeme…já nemůžu… n-nejde to… promiň,“ vydechl druhý.
,,V pořádku. Neomlouvej se. To já se omlouvám. Už se to nebude opakovat. Mrzí mě, jestli jsem byl na tebe moc hrr… S-skočím si teda do tý sprchy první, pokud souhlasíš,“ zamumlal rychle Sasuke a slezl z postele.
,,J-jo, klidně,“ přikývnul Naruto a zdálo se, že je očividně dost mimo.
***
,Sakra, co se to děje? Byl jsem na něj moc rychlej? Proč se najednou tak odtáhnul? Co se to s ním sakra děje?‚ přemýšlel Sasuke, když na něj dopadaly kapky vody.
Stál ve sprše a díval se, jak voda stéká do odtoku.
,Mám týden na to, to z něj dostat. Všechno. Všechno, co mi tají. Kdo ví, kdy se pak uvidíme a budeme mít možnost spolu mluvit.‘
***
Když Sasuke vylezl z koupelny, první, čemu se podivil, bylo, že gauč je opět složený a již ne rozložený. Druhá věc, které se upřímně divil, byla, že jeho osobní taška s věcmi, kterou si sem před pár dny donesl, byla sbalená a daná na gauči. Tázavě se podíval na blonďáka, který nervózně stál u gauče a přešlapoval z nohy na nohu.
,,Měl by si jít,“ pronesl tiše mladík.
,,Cože?“ vydechl druhý nechápavě.
,,Měl by si jít domů… já… dokážu se o sebe postarat už sám, nepotřebuju tě tu.“
Sasuke se zamračil. Zase tu opět něco nehrálo.
,,Co se děje, Naruto?“
,,Nic.“
,,Tak proč mě uprostřed noci vyháníš? Přehnal jsem to předtím? Pokud ano, omlouvám se znovu, už se to nestane, slibuju. Neudělám nic, co nebudeš chtít.“
,,Sasuke… Vezmi si věci a jdi, prosím. Tohle… tohle všechno je špatně. Neměl bys tu být.“
,,Proč?“
,,Prostě proto! A přestaň mi tu pořád klást nějaký otázky, dattebayo. Sbal se a vypadni!“
Naruto začínal být z nějakého neznámého důvodu hrubý a nevrlý.
A Sasukemu nyní došla konečně všechna trpělivost, kterou v sobě nosil.
,,On je v tobě viď? Kyuubi. Je to pravda, že jo?! Proto to šlo všechno do hajzlu!“ vyhrknul naštvaně.
Naruto se na sekundu zarazil. Pohled mu ztvrdnul.
,,Ano! Je ve mně! Jsem monstrum! Spokojenej?! Tohle je důvod rozpadu našeho týmu! Tohle a nic víc! Teď už to víš! Už se nemusíš snažit si se mnou zašukat, abych byl rozněžnělej a v zápalu posexuální romantiky ti všechno vyklopil! Vezmi si věci a jdi!“ vybouchnul blonďák nekontrolovatelně.
Tentokrát se zarazil Sasuke. Cuknul hlavou. Nebylo to ani tak z toho důvodu, že by mu Naruto potvrdil, že je v něm zapečetěný devítiocasý démon, ale spíše z důvodu, co řekl Naruto potom.
,,Ty… si myslíš, že jsem si s tebou chtěl jenom zašukat?“ vydechl Sasuke zklamaně, ,,A tím to tak z tebe dostat?“
,,A ne snad?! Proč bys mě jinak líbal? Proč bys každý den zacházel dál a dál?! Hmm?! Z lásky asi těžko, protože ty nevíš, co je to láska!“
Narutovi se ke konci začínal třást hlas. Začínal se celý třást. Vztekem. Smutkem. Zklamáním. Láskou.
,,Prosím?!“ zvýšil dotčeně hlas tmavovlásek.
,,Slyšel si! Vezmi si věci a jdi! Nechci tě vidět! Nechci se s tebou bavit! Můžeš se Sakuře pochlubit s tím, co jsi zjistil!“
Naruto vztáhl ruku a ukázal ke dveřím.
Bylo mu jasné, že oba pátrají nad důvodem rozpadu týmu, zase takový hlupák to nebyl.
,,Naruto-„
,,Vypadni!“
Sasuke snad nikdy neviděl Naruta takhle vytočeného. Mrzelo ho, že si myslí, že se s ním chtěl vyspat jenom proto, aby zjistil, co za tím vším stojí. Takhle to opravdu v plánu neměl. Nahodil zpět ale svoji ledovou masku. Přešel ke gauči, vzal si batoh, přehodil si ho přes záda a naposledy se na Naruta podíval.
,,Mrzí mě, že sis to špatně vyložil,“ řekl jen, otočil se na patě a zmizel.
Naruto se po bouchnutí domovních dveří v záchvatu breku sesunul na podlahu.
,,Nechci ti ublížit,“ zašeptal a praštil pěstí do země.
Naruko 