Zasláno do Spojeni osudem

Kapitola dvacátá čtvrtá: Vánoční dárek

Po rozbalení dárků jsme ještě na chvíli poseděli, než jsme se rozhodli jít si nahoru lehnout.

Já jsem měl ale schované ještě jedno překvapení v záloze, nad kterým jsem přemýšlel celou dobu, co jsem tu bydlel a strávil jsem nad tím doopravdy několik dní i nocí. Srovnával jsem všechna pro a proti. Možná bylo na čase začít se řídit podle pravidel.

Celou dobu svého bydlení tady, jsem spal u sebe v pokoji a jenom jsme se Sasukem navštěvovali, ale dneska jsem to chtěl změnit.

Nasadil jsem si na krk límec a zaklepal na Sasukeho dveře, a aniž bych čekal na vyzvání, vstoupil jsem dovnitř. Ležel už v posteli, ale nespal. Držel v rukách telefon, ale jakmile mě viděl, odložil ho na noční stolek a posadil se.

,,Stalo se něco? Bolí tě něco? Nemusíš klepat, když sem jdeš,“ spustil na mě hned trochu vystrašeně, že se něco děje, protože nebylo obvyklé, abychom se vídali, když jsme se rozhodli jít do svých pokojů.

Přes den ano. To jsme oba courali mezi pokoji tam a zpět. Trochu mi to přišlo jak na nějakým internátním zařízení, když chodíte ke kámošům do jejich pokoje.

,,V klidu, Sasuke, nic mi není a promiň, síla zvyku,“ zasmál jsem se a šel si sednout k němu.

Trochu se posunul, aby mi udělal místo. Zvědavě na mě koukal a jeho temné oči se zvláště upínaly na můj límec na krku.

,,Víš… napadlo mě… co kdybych tu dneska přespal s tebou, když jsou ty Vánoce?“ nadhodil jsem tiše a děkoval jsem za šero v pokoji, protože jsem byl rudý jako rajče.

Sasuke tam měl rozsvícená akorát slabá žlutá světýlka, která byla omotaná okolo garnyže.

,,Budu jenom rád,“ řekl spokojeně a přitáhnul si mě k sobě, ,,Proč máš ten límec? Já tě nekousnu, slibuju.“

,,Chci to udělat trochu romantické,“ odvětil jsem mu tajemně.

,,Romantické? Jak romantické? Co romantické?“ nechápal.

Vyhledal jsem jeho pohled a hledal tam cokoliv, co by mě odradilo od mého rozhodnutí. Nenašel jsem tam nic, co by mi napovídalo, že jsem se rozhodnul špatně.

Jemně jsem se pousmál. Pořád vypadal trochu zaskočeně a asi mu to úplně nedocvakávalo. Otočil jsem se k němu zády na bok, rozepnul límec a hodil ho na zem. Zlehka jsem naklonil hlavu na stranu a tím mu dal tak němé svolení. Srdce mi v tu chvíli nekontrolovatelně bušilo v hrudníku.

,,P-poč-kej… ty chceš… Vážně?“ vydechl překvapeně Sasuke a prudce mě otočil zpět na záda.

,,No… lepší dárek k Vánocům mě pro tebe nenapadl,“ zasmál jsem se trochu nervózně.

Zíral na mě dobrých několik sekund poměrně vykolejeně, než se mi vrhnul na rty.

Přitisknul jsem se na něj a propletl prsty mezi jeho vlasy. Líně jsme se ochutnávali. Nemuseli jsme nikam spěchat, měli jsme čas. Spoustu času.

Sasuke mi zajel rukou pod spací vytahané triko a začal mě něžně hladit po hrudi a bříšku až jsem z toho začal vrnět jako kočka.

,,Chceš se… milovat?“ zeptal se tiše a dá se říci, že stydlivě.

,,Chci,“ kývnul jsem.

,,Nechci ti ale ublížit… ani malému,“ obával se.

,,Sasuke… On je ještě tak mrňavej, že tě ani neucítí,“ zasmál jsem se.

Na to už nic neřekl a přetáhnul mi překážející triko přes hlavu.

Tak tomuhle se zřejmě říká milování. Bylo to ze začátku pomalé, něžné, mazlili jsme se snad hodinu, nebo mi to aspoň tak přišlo. Užíval jsem si to, opravdu.

Sasuke byl ke mně opravdu pozorný, dával přednost mému vzrušení před svým, což jsem, ale nechtěl. Chtěl jsem, abychom si to užívali oba. Abychom to společně prožívali.

Připravil si mě opravdu velmi důkladně. Tak moc důkladně, že jsem se u toho udělal. Nemohl jsem si pomoci, bylo to dokonalý.

Opatrně do mě vniknul, přece jenom jsem, a ještě dlouho nebudu mít heat, takže můj otvor neprodukoval žádný pohlavní sekret pro lepší promazání a nepřipravil se sám od sebe, takže budeme muset používat sliny nebo lubrikant, pokud spolu teda budeme pak ještě spát.

,,Sasuke… no tak… přidej trochu,“ mručel jsem, když mě něžně a skoro až líně šukal.

,,Copak ti to není příjemné?“ zeptal se laškovně, vyjel celým, úplně celým penisem ven a zase se pomalým drásavým tepem dral dovnitř.

,,Uhm, ah, j-je… a-ale… já… ah-háh, chci rych-leji,“ dožadoval jsem se.

Otočil si mě na všechny čtyři. Vyšpulil mi zadek. 

Rozkročil jsem se a pohodlněji se opřel o lokty. 

Líbal mě od krku dolů po páteři až k mému zadečku. Na každou půlku dal polibek, a ještě jednou mi olízl anální otvor. Pak do mě zase vniknul. Jeho tempo nabíralo na rychlosti, naše sténání se mísilo v jedno. Nahnul se k mému uchu. Jemně mi ho ožužlával a rukou si hrál s mým penisem.

,,Opravdu… můžu?“ vydechl nadrženě plný očekávání.

,,J-jo.“

Sasuke mi vlepil ještě jeden polibek na ouško a pak sjel vlhkou cestičkou k mému týlu. Olíznul ho. Políbil. Horce na něj dýchal… a pak kousnul. Najednou ve mně vybuchnulo tolik různých emocí. Zaplavil mě úplně nový nepoznaný pocit, srdce se mi rozbušilo ještě zběsileji a problesklo mi před očima, že jsem myslel, že v tu ránu omdlím. Přidušeně jsme zařvali a oba se v tu chvíli udělali.

Svalili jsme se udýchaně vedle sebe. Takový zvláštní pocit se mi rozléval po těle. Pocit, že teď je všechno tak, jak má být. Že je to správné. Že je to kompletní.

,,Jsme… spojení…“ vydechl užasle Sasuke.

Asi si to pořád nemohl uvědomit.

Zasmál jsem se a přitulil se k němu. Objal jsem ho kolem pasu a hlavu si položil na jeho hruď.

,,Jsi rád?“

,,Rád je slabý slovo. Jsem ten nejšťastnější člověk v životě, miluju tě, Naruto,“ zašeptal a políbil mě do vlasů.

Usmál jsem se. Tolik měsíců odolávání, a nakonec stejně dostal to, co chtěl. A já to vlastně chtěl taky.

,,Já… já tebe taky, Sasuke,“ špitnul jsem tiše.

No a od té doby jsem se od sebe nehnuli skoro ani na krok. 

***

Pracoval jsem ve firmě až do šestého měsíce těhotenství, takže do dubna. 

Bříško se mi už hezky kulatilo, ale nebylo to ještě nijak extra znát, Sasuke ale trval na tom, abych se začal šetřit a nabíral síly na to, co mě bude za pár měsíců čekat. V práci to bylo dost hektické a on nechtěl, abych se zbytečně stresoval, protože stres přece miminku škodí.

Musím s podivem přiznat, že se stal naprosto příkladným partnerem, který se mnou jednal jako se sobě rovným. Snášel mi skoro modré z nebe. Zahrnoval mě láskou. Nás oba. Skoro dennodenně jsem od něj dostal nějakou malou pozornost. Ať už květiny, sladkost nebo nějaký hodnotnější dárek. Trpělivě a s klidem snášel moje výkyvy nálad, které se fakt s nabíhajícími týdny hromadily. Zvyknul si na to, že se chvíli směju jako blázen a v sekundě brečím jako želva. Snášel moje výbuchy vzteku pro nic za nic. Držel při mně kdykoliv jsem dostal nechutně žravou náladu a akceptoval moje příšerně nechutný chutě. I ve dvě ráno byl schopný mi sehnat zavařované okurky se šlehačkou.

Společně s Mikoto a Fugakem jsme vybavili jednu místnost v domě, jako pokojíček pro mrňouska. Užili jsme si to a já tam kolikrát trávil čas, když byl Sasuke v práci.

Seděl jsem v houpacím křesle a malému četl. Nějak mě to uklidňovalo. A hlavně nebyl jsem sám. Rostl ve mě život a já si to docela vážně užíval. Sice jsem to tedy neprožíval jako někteří jiní jedinci, ale užíval jsem si to.

Všichni o mě pečovali jako o nejcennější drahokam na světě. Z počátku jsem byl takový nervózní a moc se mi to nelíbilo, ale pak jsem zvykl. Neměl jsem na výběr. Sasukeho máma byla totiž všude. Naprosto všude.

Jenže nemohlo být všechno pořád růžové. Začátkem sedmého měsíce se Sasuke začal chovat trochu divně. Sice jenom mírně, ale poznal jsem to. Byl jsem dost všímavý i předtím, ale teď, jak jsme byli spojení, tak jsem to cítil mnohem víc.

,,Co se s tebou děje?“ zeptal jsem se ho jednou večer, když jsme leželi už v posteli.

Objímal jsem ho kolem pasu a hlavu měl položenou na jeho hrudi, jak bylo mým zvykem.

Sasuke si tiše vydechnul.

,,V práci je toho moc,“ odvětil jen.

,,Nějaký obchod?

,,Kdyby jeden,“ zasmál se, ,,řeším rovnou tři najednou.“

Zvedl jsem hlavu a naklonil se nad něj. Líbnul jsem ho na rty.

,,Tak si to pojď trochu zpříjemnit, hm?“ navrhnul jsem natěšeně.

,,Dneska ne, Naruto, jsem utahaný,“ odmítl mě.

,,To říkáš poslední dobou pořád,“ zamručel jsem nespokojeně.

Už po dva týdny, kdykoliv jsem mu navrhnul sex, mě odmítal. Přestávalo se mi to líbit. Do té doby jsme spolu spali pravidelně a užívali si to.

,,Říkám, že je toho teď hodně,“ líbnul mě zpátky.

,,Už… už tě… nepřitahuju?“ polknul jsem nasucho a posadil na posteli.

Jistě, už jsem neměl to sexy plochý a místy vypracovaný bříško, ale postupně jsem se bohužel kulatil a přibíral na váze. Za to jsem ale prostě nemohl, že jo.

Sklopil jsem hlavu. Bylo mi do breku. Zkurvený hormony, jindy bych se takhle neponížil.

Sasukeho paže mě pevně obejmuly a políbil mě na mé značení na krku. Po jeho kousanci mi tam zůstala jizvička, jako upozornění pro všechny, že já už svoji alfu mám.

,,To vůbec ne, lásko. To už nikdy neříkej. Jsem jen utahaný, víš? Nic víc. Slibuju, že si uděláme hezký víkend, hmm? Někam pojedeme a budeme odpočívat a užívat si, jenom my dva,“ šeptal tiše a líbal mě na krku.

Zamručel jsem, jak to bylo příjemný.

,,Hele nech toho, když nic nechceš,“ zavrněl jsem, ,,Akorát mě zbytečně dráždíš.“

,,Hmm, možná jsem změnil názor,“ zašeptal mi laškovně do ucha a povalil mě do peřin.

***

Když jsem druhý den seděl v křesílku v dětském pokojíčku, hlavou mi pořád vrtalo Sasukeho podivné, skoro až neosobní chování. Jo, včera byl sex skvělej, ale přišlo mi, že ho prostě něco trápí. Obvykle jsme si, když byl v práci, volali nebo psali. Posledních čtrnáct dnů mi hovor skoro nevzal, nebo to bylo jenom rychlé odbytí. Na esemesky odpovídal po poměrně dlouhé době a jenom stroze, a tak nějak jakoby bez zájmu. Normálně bych si myslel, že má nějakou bokovku, ale to bych cítil. Nebo ne? Přece naším definitivní spojením jsme patřili k sobě, stejně jako Lee a Neji. A Lee pokaždé cítil, když si Neji užíval. Nebo se to v těhotenství nějak lišilo? Nevím, proč se moje myšlenky ubíraly zrovna takovýmhle směrem, ale nic jiného mě nenapadlo.

Hladil jsem si už zakulacené bříško a tiše k malému mluvil. Ještě jsme si nenechali říct, co to bude, i když už jsme mohli. Nakonec jsme se dohodli, že se necháme překvapit. Mě bylo jedno, jestli na svět přivedu chlapečka nebo holčičku, jestli to bude alfa nebo omega, důležité pro mě bylo, aby to malé bylo zdravé a v pořádku. Nic důležitějšího neexistovalo.

Jenže to Sasukeho chování mi nedalo prostě chvíli oddych.

Napsat komentář