Byl jsem právě v obchodu s potravinami a nakupoval jídlo do zásoby, když se mi rozezněl telefon. S údivem jsem zjistil, že je to Itachi. Co mi asi chce?
,,Ano, pane Uchiho?“ ozval jsem se lehce nervózně do telefonu.
Trochu jsem se styděl za to, jak jsem na něj tuhle vyjel.
,,Naruto, velmi se vám omlouvám, ale momentálně je to se Sasukem dost těžké. Mrzí mě, že jsem vás musel připravit o budoucí práci, ale bylo to pro mě momentálně lehčí než čelit bratrovým záchvatům.“
,,V pořádku, už jsem si to zařídil jinak. Vy mi taky promiňte, jak jsem se k vám choval.“
,,Zasloužil jsem si to,“ zasmál se úlevně.
***
Zabouchnul jsem za sebou dveře bytu a jako na zavolanou jsem se v šílených křečích svalil na zem. Tašky mi popadaly z rukou ještě dřív, než jsem se stihnul na parkety složit. Potraviny se rozutekly všude kolem mě, ale to mi bylo upřímně naprosto u zadku. Svíral jsem si břicho, které zachvacoval jeden proud křeči za druhým.
Parchante jeden zkurvenej! To děláš naschvál!
Do očí mi vhrkly slzy. Prášky už jsem díkybohu měl, ale nechtěl jsem je hned vyplýtvat. Uvidíme, jak dlouho to bude trvat. Jestli to bude nějaká podělaná rychlovka, nemá smysl s nimi plýtvat.
Bolest nepřestávala ani po třiceti minutách. Já se pořád válel přede dveřmi. Začal jsem se pomalu plazit jako had do ložnice, kde jsem měl prášky schované. Klepal jsem se, jako bych měl záchvat. Nedokázal jsem se postavit na všechny čtyři, natož na obě nohy, abych tam mohl v klidu dojít. Tělem mi proudily návaly horka, jako kdybych měl začít hárat. Kéž by, krucinál!
Ztěžka jsem se doplazil do ložnice k nočnímu stolku. Vysunul jsem šuplík tak zbrkle, že mi celý vypadnul na zem. Začal jsem se v něm zběsile přehrabovat, až jsem našel to, co jsem potřeboval. Rychle jsem jeden prášek vyloupnul z blistru a spolknul ho. Ani jsem neměl možnost ho zapít, stejně by to nešlo, do kuchyně pro vodu bych to jen tak nezvládnul
Ještě dalších deset minut jsem neskutečně trpěl, než začala bolest odeznívat. Netušil jsem, jestli je to tím, že už Sasuke došukal anebo to je účinek prášku.
***
Záchvaty jsem měl za ten den ještě dva. Ty se daly docela vydržet, nebyly tak moc intenzivní jako ten první, který mě zachytil po příchodu domů, takže jsem měl v platíčku stále devět prášků.
Mohl jsem mu jenom v duchu jenom sarkasticky vzkázat, že mu převelice děkuji za výborné načasování. Nedokázal jsem si totiž představit, jak by na mě lidi koukali, kdyby mě tohle popadlo zrovna venku.
***
Myslel jsem si, že tím moje utrpení zase na nějakou chvilku skončilo, ale pěkně jsem se mýlil. Nad ránem to začalo znova. Bylo to tentokrát tak šíleně intenzivní, že jsem se málem zbláznil, ale trvalo to jenom deset minut.
Obdivoval jsem Leeho, že to dokázal takhle zvládat už několik let. I když bohužel chudák neměl na výběr.
Ještě lepší však bylo, že ten den jsem začal hárat. Už jsem ani netušil, jestli to způsobeno těmi záchvaty, nebo jestli mi skutečně začal cyklus.
Nejhorší pro mě bylo, že jsem ho potřeboval. Potřeboval jsem ho. Musel jsem ho cítit. Mít ho. Šukat s ním. Ta potřeba by se dala skoro srovnávat s tou bolestí, když on vymrdával jinde. Nezbývalo mi nic jiného než se dostat k němu. Věděl jsem, že mě neodmítne. Toužil po mě, chtěl mě. Oblboval jsem ho svých pachem a hlavně tím, že si se mnou byl souzený. To by na něj respektive mělo mít větší vliv, než pach kdejaký jiný omegy, i když jsme nebyli ve svazku.
***
Otevřel mi Itachi. Podle mého výrazu ve tváři a podivně pokrouceného postoje ihned poznal, co se děje a co potřebuju. poznal, co se děje a co potřebuju.
,,Je nahoře… ale… ne sám,“ povzdechl si a pustil mě bez dalšího zdržování dovnitř.
Bylo mi to jedno. I kdyby tam byl s deseti lidma, vyházím je do jednoho. Límec jsem měl pevně utažený kolem krku. Už jen ze zvyku.
Schody do patra jsem bral po dvou a do jeho pokoje vrazil jako velká voda bez zaklepání. Našel jsem ho se válet v posteli s nějakým klukem. Jenom vedle sebe leželi. Oba se na mě překvapeně podívali, ale Sasuke okamžitě zjistil a hlavně ucítil, co se děje. Viděl to na mě. Přímo to ze mě křičelo.
,,Vypadni!“ zavrčel jsem na toho kluka, co se válel s mým Sasukem v posteli.
Ano, momentálně s mým Sasukem. Pro tuhle chvíli byl on ten jedinej.
,,Prosím? Ty vypadni! Nemáš tu co dělat! Nikdo tě sem nezval!“ prsknul na mě nějaký modrovlásek.
Vůbec se k němu nehodil.
,,Jestli nechceš, abych z tebe vymlátil duši nebo ti ufiknul péro, tak se sbalíš a okamžitě vypadneš,“ vrčel jsem na něj nebezpečně.
Modrovlásek se překvapeně v posteli otočil na toho černovlasého.
,,Táhni,“ kývnul Sasuke ke dveřím.
Kluk se tedy ne zrovna moc nadšeně vyštrachal z postele, posbíral svoje věci a za pochodu ke dveřím se spěšně obléknul.
,,Ale, ale, ale… někdo tady hárá a potřebuje to… potřebuje mě…“ zašvitořil pošklebovačně Sasuke a pohodlně se v posteli uvelebil.
Díval se na mě tak vítězně a opovržlivě, že kdybych toho byl schopen, otočil bych se na patě a raz dva odtud vypadnul.
,,Užíval sis včera dobře?“ změnil jsem raději téma a začal si přetahovat mikinu přes hlavu.
,,Ne tak, jako s tebou,“ odvětil mi a poplácal na místo vedle sebe.
Všechno oblečení jsem ze sebe svlíknul do několika sekund. Nahý jsem skočil do Sasukeho postele a uvěznil ho svým tělem pod sebou.
,,Vážně? Hmm, tak proč si musíš užívat s jinejma?“ zavrněl jsem a sklonil se k jeho krku.
Zajímavý, jak vám heat změní chování. Chováte se jako nadržený hovada, jste hnaný jenom tím, se co nejrychleji uvolnit a jste schopni pro to udělat cokoliv.
,,Protože mě nechceš,“ zavrněl v oplátku a možná i trochu posmutněl.
,,Chci tě,“ vzdychnul jsem a jazykem jezdil po jeho krku.
Zkousnul jsem mu lalůček a olízl boltec.
,,Chceš mě jenom ve chvíli, kdy to na tebe přijde,“ odfrknul si, ale cítil jsem, že se mu moje péče líbí.
,,A to ti nestačí?“
Vlhkou cestičkou, kterou způsoboval můj jazyk, jsem si mapoval jeho tělo.
,,Ne… Chci tě mít… jenom pro sebe… Navždycky,“ zasténal.
Rukama jsem ho hladil tam, kde zrovna nebyl můj jazyk a pomalým smrtícím tempem jsem se mu vrtěl na vzrušeném klíně. Jeho penis byl vklíněný mezi mými vlhkými půlkami a já po něm přejížděl.
,,Jenže se chováš jako svině, Sasuke,“ zhodnotil jsem jeho chování za několik posledních dní.
,,Ale to ze mě děláš ty,“ obvinil mě a řekl bych, že dost neprávem.
,,Já?“ zvednul jsem hlavu od jeho bradavky, kterou jsem mezi rty.
,,Jo… kdyby si nebyl tak zasraně vzpurnej, nemuselo by se nic z toho stát.“
,,Jenže ta moje vzpurnost tě právě láká, ne?“
Na to mi odpověděl jenom mohutným výkřikem mého jména, když jsem se posunul ústy k jeho penisu a začal ho zkušeně zpracovávat. Sál jsem ho jako o život, pomáhal si jednou rukou a druhou si hrál s jeho varlaty.
,,Pojď si… už naskočit, sakra,“ vrtěl se pod mojí péčí jako had.
,,Chci tě mít v puse,“ zavrněl jsem s úšklebkem.
,,Bože!“ vydechnul vzrušeně Sasuke a přirazil mi pánví do úst.
V tu chvíli se udělal. Měl v toho sobě opravdu hodně, což bylo s podivem po všech těch jeho číslech, ale nechal jsem to bez komentáře a raději všechno spolykal. Miloval jsem chuť jeho spermatu.
Naklonil jsem se nad něj a uvěznil jeho rty v polibku. Vášnivě jsme bojovali o nadvládu našimi jazyky. Moje vzrušení se bolestivě tyčilo a dožadovalo se péče. Sasukeho ruce hnětly můj zadek a mezitím se naše sliny mísily. Cítil jsem jeho penis, jak zase roste a tentokrát už jsem se na něj začal pomalu nabodávat. Vlhký otvor mi to usnadňoval jako ještě nikdy. Tak dlouho jsem nešukal, sakra!
,,Prom-luvíme s-si… po-tom?“ vydechnul Sasuke a zabořil hlavu ještě víc do polštáře.
,,Může… může být, ale teď… teď ze mě… vyšukej duši… prosím,“ zaskuhral jsem toužebně a pomalu na něm rajtoval.
,,Jak si přeješ,“ zamručel Sasuke a vyhoupl se do sedu.
Podržel si mě za zadek a jemně mě položil. Chytnul mě za stehna a začal do mě rychle přirážet.
Drtil jsem v prstech jeho peřiny a vůbec se nekontroloval v tom, jak přímo řvu rozkoší. Chudák Itachi. Musel nás určitě slyšet, pokud raději nevyklidil pole, jelikož mu možná bylo jasný, co se tady bude dít.
Sasuke si po chvíli položil moje nohy na ramena, nahnul se nade mě, položil si ruce vedle mé hlavy tak, že můj zadek byl lehce ve vzduchu a hezky ze mě vyjížděl a zase do mě zajížděl.
Vyjel ze mě až po špičku, že jsem vždycky zaskuhral nespokojeností, ale ihned jsem zařval šílenou slastí, když ho do mě vrazil až nadoraz. Jeho pokojem se neslo jenom naše slastné sténání, žádosti o víc a mlaskavé čvachtání přírazů.
***
Netuším, vůbec netuším, kolik času uplynulo, než jsme se svalili udýchaně a zcela vyždímaně do peřin. Oba jsme se udělali několikrát. Byli jsme naprosto vypumpovaní a uspokojení. Nebo aspoň já pro dnešek minimálně. Úlevně jsem vydechoval. Byl jsem zpocený a ulepený od svého i Sasukeho semene a on na tom byl úplně stejně.
Neprotestoval jsem, když si mě přitáhnul k sobě do náruče a obejmul mě. Bylo mi tak nějak hezky, příjemně. Cítil jsem se v bezpečí, i když jsem nevěděl proč. Fakt jsem z toho začínal magořit. Totálně mě sžíral pocit, že jsem se do něho možná opravdu zamiloval, i když mě na druhou stranu tolik sral a dost mi ublížil.
,,Dáme sprchu?“ nadhodil tiše.
Jako kdyby nechtěl rušit to příjemné ticho, ve kterém jsme spolu leželi.
,,Rád… a pak bych ti mohl pomoci povlíct postel.“
Zasmál se.
,,To bys byl hodnej, nesnáším povlíkání.“
***
Po společné sprše jsem si uvědomil, jako kdyby konečně prozřel, že to, co jsem udělal, bylo špatné. Neměl jsem sem vůbec lozit, akorát jsem si tím pěkně nasral do bot. Jenže mě to sem přímo bytostně táhlo. Nikdo mě už nikdy neuspokojí, tak dobře jako Sasuke. Už to prostě tak bylo. Přes všechno moje odhodlání ho ignorovat a nenávidět, jsem sem přiběhl jako spráskaný pes a prosil o to, aby mě ošukal. I když měl v posteli někoho jiného. Byl jsem na sebe nasranej. Sasuke měl vlastně pravdu. Přilezu za ním, i kdybych se bránil sebevíc. To bylo vážně k vzteku!
Naruko 