Kapitola dvacátá pátá: S pravdou ven

,,Co se s tebou sakra děje?“ uhodil jsem na něj o pár dnů později, když přišel z práce.

Kapitola dvacátá čtvrtá: Vánoční dárek

Po rozbalení dárků jsme ještě na chvíli poseděli, než jsme se rozhodli jít si nahoru lehnout.

Uzumaki Zenben

Kapitola dvacátá třetí: Rozhodnutí

Sasuke se usadil v kuchyni na barové židličce a sledoval mě, jak nám připravuju kávu.

Kapitola dvacátá druhá: Překvapeních není nikdy dost

Společný oběd jsme si užili. V klidu jsme se najedli a… jo, je mi jasný, že mi to nevěříte. Místo jídla jsme si zašukali, přiznávám se. Na mou obranu, háral jsem. A i když jsem si ještě včera hrál na strašnýho nedostupnýho drsňáka, bejt celej den zavřenej v místnosti, hned vedle té Sasukeho a vědět, že nás dělí jenom zeď, bylo pro mě mnohem horší, než kdyby mě od něj dělilo několik kilometrů. Takže ano, jsem děsná slabota a opět a znovu jsem mu podlehnul.

Kapitola dvacátá první: Přemlouvání

Splnil jsem to, co jsem Sasukemu slíbil. Pomohl jsem mu převléci postel a pak jsem se měl prostě k odchodu. Zbytek heatu snad už zvládnu nějak sám. Nacpu do sebe pár prášků na tlumení a jinak si kdyžtak pomůžu rukou, nebo několika hračkami, co jsem měl doma poschovávané.