Po necelém měsíci a půl zvonil Narutovi telefon. Neznámé číslo. Chvíli se na blikajícího volajícího díval, než hovor nakonec přijmul.
,,Uzumaki Naruto u telefonu,“ představil se zcela automaticky.
,,Ahoj, Naruto, tady Temari,“ ozval se dívčí hlas.
,,Ahoj, co se děje?“ zeptal se jí a nakrčil překvapeně obočí.
Netušil, proč by mu zrovna ona volala. Nikdy mu nevolala. Sice se znali a párkrát spolu mluvili, ale nebyli si natolik blízcí, aby spolu sdíleli telefonní číslo.
,,Jedná se o Sasukeho,“ začala.
,,Nezajímá mě to,“ zarazil ji okamžitě.
,Jasně… Proč jinak by mi taky volala,‘ uchechtnul se sarkasticky v duchu.
Nechtěl o něm nic slyšet. Nechtěl ho mít zase plnou hlavu. Těch necelých šest týdnů se snažil dát do kupy, což znamenalo mít i čistou hlavu bez Uchihy.
,,Naruto, prosím, poslouchej mě… Od tý doby, co jste se spolu viděli naposledy, nešel ani na jedno sezení s doktorem. Je celý dny doma sám zavřenej a jenom chlastá. Nechce se se mnou pořádně bavit, je na mě hnusnej a furt mě vyhání. Já už nevím, co si s ním počít. Jde to s ním vážně z kopce a mám dost silnej pocit, že tím, jak sere na svou léčbu se jeho stav ode dne horší. Já… nevolala bych ti, kdyby to vážně nebylo nutný, ale-“
,,Jedu tam!“ skočil ji do řeči a dřív, než dívka stačila aspoň poděkovat, típnul hovor.
Strachem a obavami se mu rozbušilo srdce. Rychle popadnul peněženku a klíčky od auta a zmizel z bytu.
Už víc jak čtrnáct dní byl čistý. Sice to dalo trochu zabrat si odvyknout, ale zvládnul to. Až tak silnou závislost si na tom díkybohu nevypracoval, čemuž se nedivil jen on sám, ale i ostatní. Ale děkoval za to bohu, že svoje abstinenční příznaky zvládnul milionkrát líp než jeho nejlepší kámoš, který se snažil neúspěšně přestat už několikrát.
Naskočil do vozidla, vložil klíček do zapalování, nastartoval, zařadil a vypálil z parkoviště jako trysková raketa.
***
Klíčky ode vchodových dveří do Sasukeho domu našel schované pod rohožkou.
,Asi je tu nechává pro Temari, jestli k němu chodí na návštěvu,‘ pomyslel si a vložil klíč do zámku.
Otočil. Bylo odemčeno. Vstoupil a tiše za sebou zavřel. Nakouknul do kuchyně, ale tam nikdo nebyl. Zamířil proto do obýváku. A tam taky našel to, co hledal. Nebo spíš toho, koho hledal.
Sasuke seděl v křesle u okna a díval se z něj ven. V ruce držel sklenku se zlatavým mokem.
,,Co tu zase chceš, Temari? Říkal jsem ti, že chci bejt sám,“ pronesl Sasuke nepříjemným hlasem, aniž by se podíval na příchozího, ,,Jestli si zase přišla jenom uklidit, tak máš smůlu. Není tu od včerejška co uklízet. Jídlo mám, tak zase vypadni.“
,,Nejsem Temari,“ zamumlal blondýnek..
Sasuke sebou překvapeně na křesle trhnul a přes rameno se podíval ke dveřím, kde mladík trochu rozpačitě postával.
,,C-Co tu děláš?“ zakoktal se užasle.
,,Volala mi Temari,“ uchechtnul se nervózně, ,,bojí se o tebe.“
,,Nevím, co ti nakukala, ale chci být sám,“ zamumlal tmavovlásek a nakrčil obočí.
,,Najednou chceš být zase sám? Ještě před měsícem a půl si mě prosil ať neodcházím,“ zamračil se blonďák a přisunul si k němu křeslo, do kterého si sednul.
Sasuke neodpovídal. Znovu stočil hlavu k oknu.
,,Proč si přestal docházet k doktorovi?“ zeptal se ho Naruto s klidem.
Ticho.
,,Sasuke, na něco jsem se tě ptal,“ ozval se po pár sekundách.
Opět ticho.
,,Proč si přestal chodit k doktorovi?“ zopakoval o něco důrazněji.
,,A má to snad smysl?“ odpověděl mu tmavovlásek otázkou.
,,Jistěže má! Vždyť si byl skoro zdravý! Chceš si to takhle pohnojit?“ rozhodil Naruto nechápavě rukama.
,,Jediný, co jsem kdy v životě pohnojil byl vztah s tebou.“
Sasuke se mu zadíval hluboko do azurových očí.
,,To ti vyvracet fakt nebudu,“ kývnul hlavou blonďák, ,,ale to neznamená, že to snad vzdáš, ne? Velký Uchiha se nevzdává jen tak. Neprohrává…“
Díky světlu prostupujícímu skrz okno si všimnul, že je Sasuke bledší než kdy dřív. Dokonce by přísahal, že je v obličeji i pohublejší.
,,Vzdal jsem vztah s tebou,“ namítnul bystře.
,,Proč si pořád tak negativní?“
,,Protože mi nic jinýho nezbývá. Udělal jsem ti něco, co se jen tak nezapomíná. Kvůli mně si spadnul do drog, protože jsem myslel jenom na sebe.“
,,Už jsem čtrnáct dnů čistej,“ řekl na to hrdě blondýnek a trochu vypjal hruď.
Sasuke překvapeně zamrkal.
,,Opravdu?“
,,Jo, opravdu. Měsíc se už dávno neprodávám za prachy a čtrnáct dnů jsem bez fetu,“ pousmál se.
,,Ty jo… tak to… tak to gratuluju… ale… proč?“
Naruto s povzdechem pokrčil rameny.
,,Sám nevím. Po tom posledním rozhovoru s tebou jsem se s Kibou sjel. Musel jsem se nějak uvolnit. Říkal jsem mu, že už se chci na to svinstvo vysrat. Začít zase normálně žít. Hodit to za hlavu. Najít si zase práci, spořádaně žít, protože tohle žití nikam nevedlo… Vlastně to bylo jenom přežívání,“ uchechtl se smutně, ,,Taky jsem se rozhodnul si někoho najít, protože mě prostě nebaví bejt sám, i když… už jsem si vlastně někoho našel.“
Sasukeho výraz ve tváři se změnil. Najednou byl takový sešlý, smutný, bolestný.
Blondýnek se na něj zvědavě zadíval. Čekal, jestli se k tomu nějak vyjádří.
Tmavovlásek chvíli mlčel a v duchu přemítal, jaká by byla asi nejlepší odpověď, nebo zda-li na to má vůbec reagovat. Už jenom myšlenka, že existuje na světě někdo, kdo uchvátil blondýnkovo srdce ho neskutečně sžírala.
,,Přeju ti to,“ zamumlal nakonec, ,,Doufám, že se ti to všechno povede a že ti to s tou láskou vyjde. Zasloužíš si to.“
Snažil se, aby to znělo co nejvíc upřímněji.
,,Je to s ním ale strašně složitý. Nevím, jestli mu mám dát šanci nebo ne. Nechci se zase spálit,“ povzdechnul si přehnaně utrápeně plavovlásek.
,,Jak jako složitý?“ zbystřil ihned Sasuke.
Tohle ho začínalo zajímat. Možná… možná by mu to i mohl nějak vymluvit. Ještě nebyl tak úplně připravený na to, aby skousnul, že jeho bývalý bude mít vážný vztah s někým jiným. Už tak dost bolelo, že si jeho blonďáček užíval s jinými za peníze, ale vyčítat mu to nemohl, nebyli spolu.
,,To víš,“ mávnul nad tím Naruto rukou, ,,Docela dost mi ublížil. Ještě teď to rozdejchávám. A taky je hrozně tvrdohlavý. Není moc romantik, ale když už se snaží navodit tu atmosféru, je to se vším všudy. Občas je namyšlený a arogantní. Ale je mi s ním hezky. Moc hezky. A to tělo… co si budeme povídat,“ rozplýval se.
Koutkem očka sledoval, jak tmavovlásek reaguje.
,,To tělo fakt stojí za to. Pevný, vypracovaný, snad ani gram tuku,“ pokračoval dál, ,,A sex? Radši nemluvit, ještě bych ti udělal chutě,“ zachichotal se jak školačka.
Na Sasukeho šly pomalu mdloby. Ať mu tu laskavě o tom člověku přestane básnit nebo ho opravdu trefí šlak!
,,Kdo to je?“ procedil skrze zatnuté zuby.
,,Cože? Neslyšel jsem tě,“ rejpnul si pobaveně Naruto.
Poznal ten majetnický záblesk v Sasukeho očích. Věděl, že mu na něm pořád záleží. A evidentně i litoval toho, co mu před téměř osmi měsíci provedl. Proč jinak by si ho sem před nějakou dobou zval a snažil se mu to všechno vysvětlit?
,,Kdo to je?“ zeptal se o něco hlasitěji tmavovlásek.
,,Proč tě to zajímá? Chceš mu snad rozbít hubu, dát si s ním kafíčko a poklábosit nebo co? V tomhle stavu asi těžko, Sasuke.“
Naruto se dál uchechtával. Ne posměšně. Dělal to schválně. Chtěl ho vyprovokovat. Nabudit. Chtěl vidět nějakou reakci.
,,To si piš, že mu chci rozbít hubu! Ptáš se proč? Protože si jenom můj, chápeš? Jenom můj,“ píchal se ukazováčkem do hrudi.
V očích mu plála majetnickost a žárlivost. Ne, prostě by nesnesl, kdyby byl s někým jiným.
Na to blondýnek zvážněl.
,,Tak proč mě šest měsíců měl skoro každý a ten jedinej, na kom mi kdy doopravdy záleželo, mi ho vlastně jenom vykouřil?“
,,Protože jsem byl idiot… no… to je dost slabý slovo, ale to je fuk… Vím, že si myslíš, že je to jenom výmluva, ale chtěl jsem pro tebe to nejlepší. Opakuju se, ale prostě jsem nevěděl, jestli ta léčba vůbec zabere… Co kdyby nezabrala? Nechtěl jsem tě trápit tím, že bys musel být s někým, kdo umírá… Podívej, je nám dvacet pět… Nemohl jsem dovolit, aby si v takovým věku, kdy máš všechno pořád před sebou, byl upoutanej u lůžka někoho, kdo za chvíli vypustí duši. Myslel jsem to v dobrém, ale když jsem od Temari zjistil, co se děje, byla to pro mě děsná rána. Na to, abych ti zavolal a řekl, že je konec jsem se přemáhal několik dní. Vůbec nevíš, jak mi po tom bylo… “
Sasukemu se na konci už klepal hlas. Vzpomínka na dobu, kdy se rozhodoval k tomu udělat ten krok a rozejít se s ním, byla pro něj pořád bolestná a nepříjemná. Vážně se k tomu přemáhal několik dní a neustále to oddaloval.
,,A dovedeš si představit, co to bylo za ránu pro mě?! Říct mi je konec, nevolej mi, nepiš mi, nehledej mě a tút tút tút?… Když jsem chtěl zavolat zpátky, protože jsem si myslel, že je to jen blbej vtip, řekne mi ta operátorská kráva, že volaný účastník hovor nepřijímá. Snažil jsem se ti napsat, zpráva neodeslána. Jel jsem za tebou, ale našel jsem jenom prázdný byt.“
,,Bydlel jsem už tady. Temari mi se vším pomohla.“
,,Jo, taky jsem si ze začátku myslel, že to s ní táhneš,“ zasmál se Naruto.
,,Fuj… nejsem na ženský… jako kámoška je fajn, ale nic víc,“ zamítnul razantně a trochu i znechuceně.
Na nějakou chvíli mezi nimi nastalo podivné, ale ne úplně nepříjemné ticho.
Naruko 