I Wanna Do Dirty Things to Hidan
Kapitola dvacátá sedmá: Konec dobrý, všechno dobré
Karin rodila skoro šestnáct hodin a my tam byli celou tu dobu. Čekali jsme v čekárně, nebo posedávali v nemocničním bufetu, popřípadě jsme chodili po čekárně tam a jsem, a netrpělivě se dívali na hodiny. Co jsem se ještě stihnul dozvědět, čekala podle všeho holčičku.
Zobrazit více „Kapitola dvacátá sedmá: Konec dobrý, všechno dobré“Kapitola dvacátá šestá: Špatné zprávy
I přesto, že jsem vážil o deset, patnáct kilo víc, zvedl mě skoro jako pírko. Vylítnul se mnou z pokoje a opatrně, i když rychle, se mnou scházel schody do přízemí, kde už splašeně pobíhali jeho rodiče.
Zobrazit více „Kapitola dvacátá šestá: Špatné zprávy“Kapitola dvacátá pátá: S pravdou ven
,,Co se s tebou sakra děje?“ uhodil jsem na něj o pár dnů později, když přišel z práce.
Zobrazit více „Kapitola dvacátá pátá: S pravdou ven“Kapitola dvacátá čtvrtá: Vánoční dárek
Po rozbalení dárků jsme ještě na chvíli poseděli, než jsme se rozhodli jít si nahoru lehnout.
Zobrazit více „Kapitola dvacátá čtvrtá: Vánoční dárek“Uzumaki Zenben
Kapitola dvacátá třetí: Rozhodnutí
Sasuke se usadil v kuchyni na barové židličce a sledoval mě, jak nám připravuju kávu.
Zobrazit více „Kapitola dvacátá třetí: Rozhodnutí“Kapitola dvacátá druhá: Překvapeních není nikdy dost
Společný oběd jsme si užili. V klidu jsme se najedli a… jo, je mi jasný, že mi to nevěříte. Místo jídla jsme si zašukali, přiznávám se. Na mou obranu, háral jsem. A i když jsem si ještě včera hrál na strašnýho nedostupnýho drsňáka, bejt celej den zavřenej v místnosti, hned vedle té Sasukeho a vědět, že nás dělí jenom zeď, bylo pro mě mnohem horší, než kdyby mě od něj dělilo několik kilometrů. Takže ano, jsem děsná slabota a opět a znovu jsem mu podlehnul.
Zobrazit více „Kapitola dvacátá druhá: Překvapeních není nikdy dost“Kapitola dvacátá první: Přemlouvání
Splnil jsem to, co jsem Sasukemu slíbil. Pomohl jsem mu převléci postel a pak jsem se měl prostě k odchodu. Zbytek heatu snad už zvládnu nějak sám. Nacpu do sebe pár prášků na tlumení a jinak si kdyžtak pomůžu rukou, nebo několika hračkami, co jsem měl doma poschovávané.
Zobrazit více „Kapitola dvacátá první: Přemlouvání“Kapitola dvacátá: Nedá se to snést aneb Ukojíš mě jenom ty
Byl jsem právě v obchodu s potravinami a nakupoval jídlo do zásoby, když se mi rozezněl telefon. S údivem jsem zjistil, že je to Itachi. Co mi asi chce?
Zobrazit více „Kapitola dvacátá: Nedá se to snést aneb Ukojíš mě jenom ty“Kapitola devatenáctá: Na pokraji šílenství
V pátek jsem si ulehčeně kráčel cestou na zkušební den do Peinovy firmy. Vstal jsem brzy, ještě před budíkem. Asi jsem se nemohl dočkat.
Zobrazit více „Kapitola devatenáctá: Na pokraji šílenství“Kapitola osmnáctá: Způsob tu je
Ráno, když jsme se probudili a v koupelně vystřídali, jsme s Madarou v kuchyni narazili na Sasukeho. Ani se na nás nepozdravil, dokonce se na nás ani nepodíval. Ignoroval nás. Dělal, že tam vůbec nejsme. Nalil si z krabice džus do sklenice, uložil ji zpátky do lednice a zase si šel po svém.
Zobrazit více „Kapitola osmnáctá: Způsob tu je“Kapitola sedmnáctá: Zkouška
Přesně v sedm hodin jsem nervózně stepoval před vstupními dveřmi do Uchihovic vily. Vůbec jsem nechápal, proč jsem se předevčírem Madarovi vůbec svěřoval, ale asi jsem byl nějaký rozcitlivělý a možná i doufal v to, že mi třeba nějakým způsobem pomůže. Sám mi ji vlastně nabídnul a aby dostál svého slova, dal mi svou vizitku s telefonním kontaktem, kterého jsem nakonec včera využil. Ve skrytu duše jsem totiž taky asi doufal, že to není až takový perverzní prase, jak se na první pohled zdálo.
Zobrazit více „Kapitola sedmnáctá: Zkouška“Hra na kočku a myš
Kapitola osmá
,,Takže… kde jsme to byli?“ zeptal se Sasuke.
Zobrazit více „Kapitola osmá“Kapitola šestnáctá: Návštěva
Co čert nechtěl, jen co jsem opustil firmu, narazil jsem na ulici téměř do vysokého tmavovlasého muže, který právě mířil k jejímu vchodu.
Zobrazit více „Kapitola šestnáctá: Návštěva“Kapitola sedmá
– O několik hodin později –
Zobrazit více „Kapitola sedmá“Kapitola patnáctá: Pochyby
Nakonec se zdržel až do neděle. Ani jsem mu to nemusel nabízet, prostě poznal, že ho tam chci. Potřebuju.
Zobrazit více „Kapitola patnáctá: Pochyby“Kapitola šestá
Ráno se Sasuke vzbudil tím, že jej něco šíleně začalo lechtat v obličeji. Černé oči se rozevřely dokořán, když si uvědomil, že u něj leží Narutova liška. Její hlava spočívala na jeho hrudníku a jeden z jejích devíti ocasů ho sem tam pošimral v obličeji.
Zobrazit více „Kapitola šestá“Kapitola čtrnáctá: Už je to tu zas
Schůzka s Peinem konečně dospěla konce a kupodivu se oba po několika měsících handrkování dohodli na obchodu. Úlevně jsme si vydechli, když on a jeho tři asistenti, opustili firmu.
Zobrazit více „Kapitola čtrnáctá: Už je to tu zas“Kapitola pátá
,,Díky za svezení, Kyuubi,“ zamumlal Kakashi a seskočil z devítiocasého démona ladně na zem, ,,Dovedu Andaru k Hokage. Prozatím máte volno než vyzjistím, jak je na tom Sai s Yamatem. Potom vám dám vědět.“
Zobrazit více „Kapitola pátá“Kapitola třináctá: Pozvání
O půl třetí se se mnou v kanceláři spojil jeden ze Sasukeho obchodních partnerů, Pein. Chtěl si domluvit další schůzku s tím, že tentokrát se už určitě domluví. Měl pro něj výhodnou nabídku, která prý bude prospěšná pro oba.
Zobrazit více „Kapitola třináctá: Pozvání“Kapitola čtvrtá
V Narutovi se díky tomu doteku rozpoutala naprostá bouře. Mysl byla zcela omámená dotekem jeho rtů, srdce radostně tančilo, ale zároveň si jeho mysl vybavila vzpomínky na to, co mu kdysi řekl. Sebral v sobě sílu, která se v něm nashromáždila, odstrčil ho od sebe a vrazil mu pěstí.
Zobrazit více „Kapitola čtvrtá“